Lukavec, Rajchl, Hamplová - 25.6.2023

  A protože se vidíme opravdu takhle v tomto uskupení poprvé za ty dva roky, co natáčíme, že tady mám i Ani tebe i Jindru dohromady, tak já jsem to slavnostně se rozhodl takhle jako pokřtít zavařovací azijskou sklenicí s čajem, která je miniaturní.

 Vypadá to trošku jak nádoba na moč, ale vy všichni, co sledujete, tak víte, že zavařovací sklenice nějak patří k našim rozhovorům a to je jen tak, že jsou punkový, underground, neoficiální nebo neformální a vy to máte rádi, protože se dozvídáte věci trošku jinak, ne vždycky to, co je v hlavních médiích a občas slyšíte i lidi, které chcete slyšet více i které chcete slyšet méně, trochu jinak a to je na tomto cení.

 Dnešní rozhovor je pro mě výjimečný, protože my jsme natáčeli především v době covidu hodně často na vaši žádost, právě s Janou Zvrtek-Hamplovou, která teď byla právnička roku 2019, oceněná dneska už je to paní senátorka.

 A také zde máme i Jindřicha Rajchla, který v té době byl právník, aktivista a v dnešní době je to i zakladatel politické strany PRO.

 Takže vidíte, že se věci vyvíjí, že se všechno mění a něco zůstává.

 A zůstává to, že my jsme začali v té době vysílat o věcech, které vám přišly zvláštní a nerozuměli jste jim a to byly třeba hruzná opatření a právo a když od vás něco chtěla policie.

 A těch rozhovorů bylo opravdu hodně a já jsem za ně byl vděčnej, že jste se dozvídali zase něco z jiného konce.

 A dneska jsme tady po hormadě.

 A je to fajn a ten důvod je prostý, protože jste si to jednak přáli.

 Vy jste Jindru a Janu několikrát nominovali.

 Jana neměla moc času, protože je prostě zaneprázněná.

 Jednak tím, že píše svou novou knihu, možná ještě něco navíc a také samozřejmě svoji senátorskou aktivitou.

 A Jindra byl také velmi zaneprázněný, protože ve společnosti dělal spoustu aktivit.

 A dneska se setkáváme, aby jsme promluvili.

 Budeme odpovídat na vaše otázky a hlavní roli jste vy diváci.

 Děkujeme vám za všechny komentáře.

 Píšte nám, jak to vnímáte vy.

 Nemusíte ze všim souhlasit.

 Verte se o naše právo to říci.

 My se budeme prát o vaše právo nesouhlasit.

 Můžete také samozřejmě rozvíjet debatu.

 Budu rád, když to bude ve vší slušnosti, jenom přeci jsme lidé a neznáme příběh každého, kdo je za monitorem.

 Takže můžeme jí jednoduše soudit a být případně vulgární.

 Podle mě není na místě, protože opravdu neznáme background.

 Takže ze vší slušností děkuju vám moc.

 A jsem také rád, že jsme se slošli proto, protože těch nominací je opravdu hodně poslední dobou.

 Zajímají vás společenské události, takže my tady sfoukneme jednou ranou to, co si myslí Jana a to, co si myslí Jindra na aktuální věci.

 Srděčně vás tady vítám, přátelé.

 Jano, Jindro.

 Vy diváci zatím sdílejte, aby se zapojilo více lidí případně do debaty.

 Moc vám děkujeme.

 A jak se máte? Pojďte nám stručně říci, jak se vám dnes a tady žije.

 Jinak tento rozhovor je aktuální, prosím vás.

 My ho natáčíme a vysíláme v neděli, takže všechno, co tady uslyšíte, je čerství.

 Jak se máme? Jak se máš? Jak se mám rychle? Hodně času trávím, jak jsi tady hovořil, když opomínu klasickou práci, výkon ty senátorského mandátu.

 Na tom je nejvíc únavné to přejiždění mezi Moravou a Prahou, protože to opravdu je logistika, ale už říkám, jsem se aklimatizovala.

 Takže mám se rychle, snažím se všechno zvládat.

 A já si myslím, že už jsem se tak, jak říkala moje babička, otřepala, že i v tom senátu vím, jak na to, že jsem tam opravdu zatím v menšině a žádnou revoluci tam neudělám.

 Nicméně senátorská průkazka je velmi mocná, otevírá dveře k informacím, otevírá dveře různě k jiným lidem.

 Jako zkrátka hodlám toho mandátu využít k tomu, co jsem dělala celé tři roky, jenom proto, že jsem chtěla.

 Myslela jsem si, že to je dobře.

 A jak říkám, už vím trošku, jak na to.

 A to mě tak nějak uklidňovalo, že první dva, tři, čtyři měsíce nebyly vůbec jednoduchý, že žít v nepřátelském prostředí a snažit se probít tu mediální bublinu, co o mě budovali, že na mě byl pořádán hon po volbě, ještě hůř než před volbou, že nikdo nečekal, že v tom senátu usednu.

 Takže teď už jsem mám tak, pokud bych škrtla to, co se děje kolem, tak já osobně už mám takové dobré pocity, že mám jasno, kudy na to.

 Budem možná o tom dneska trošku mluvit.

 A když já vím kudy na to, což je jedném od všech právníků, tak už jsem klidná.

 Takže v pohodě, jenom prostě běhám rychle mezi Prahou, Moravou, kromě Řířsko také, teď mám v plánu příští týdem spoustat schůzek.

 Takže tak dynamický život, ten jsem si dobrovolně vybrala.

 No, já to mám tak, podobně asi jako Jenička, že já žiju v takovým klusu, že se ani nestačí ujedomovat, jak se mám, ale mám se dobře, lhal bych.

 Kolo mě jsou všichni zdraví a spokojní a to je vždycky to nejdůležitější.

 Všechno ostatní je podružný a všechno ostatní člověk zládne.

 Taky jak Jenička udělala tu rekapitulaci, já si pamatuji, že když byla zvolená do toho senátu, to jsem tady refrešoval na mobilu každej pět vteřin, protože to bylo opravdu velmi těsný a považuji to za úplně unikátní kousek, protože to byl vlastně první kandidát, který uspěl proti spojenému šiku pěti koalice a ano, to se podle mě ještě nikomu nepovedlo a asi dlouho nepovede, takže klobouk dol, měl jsem z toho hroznou radost.

 Založili jsme stranu, myslím si, že za ten rok existence, vlastně ustavující s ním byl 18.

 černávojenský rok, tak jsme trošku rozčeřili tu hladinu toho stojatýho politického rybníčku v České republice.

 Hodně o nás mluví, samozřejmě se nám snaží dávat všechny možné nálepky média, protože prostě nejsou schopni s námi diskutovat v rámci jaksi věcné debaty, takže nás nikam nezvolují a jenom dávají nám nějaké nálepky, ale my to postupně vyvracíme.

 Větnam ještě pořád někde ruší sály a strhávají plakátky, když někde mám vystoupit a podobně, tak prostě to, co jsi říkal, že to právo říkat, to tady ještě úplně lidé nenaučili, protože raději, než aby přišel kdokoli diskutovat.

 Já vždycky říkám těm oponentům, přijďte, já vás tam zvu, přijďte se zeptat, přijďte debatovat, diskutovat.

 Nepřijde nikdo na to, že udělají tlak na to, aby nám rušili sály a strhávali plakátky, tak na to mají síly dost.

 Takže je to náročné, ale na druhou stranu přesně, jak říkala Janička, taky jsem si to vybrala.

 Myslím si, že člověk to nemůže jen tak zapalit a nechat to být, když vidí, že je něco špatně.

 A já říkám, moje životní krédo je citát čínského filozofa Laoce, který říkal, že je lepší zapálit bytěn jedinou svíčku, než celý život kritizovat temnotu.

 Tak prostě zapaluju svíčku a snažím se, aby ten plamen se tady trošku chytil, aby ta temnota lží konečně byla rozletnutá nějakým světlem, protože to, v čem žijeme, je mi úplně bytostně cizí.

 To je opravdu ta leše, tady úplně všude přítomna.

 Díky za vaše sdílení.

 On ten plamen hoří, ale různými směry.

 Vy máte oba dva velké množství fanoušků, zástupců, ale také velké množství kritiky a různých odpůrců.

 Budeme se tím zabývat i v otázkách.

 Některé otázky od vás víte, že je necenzuruji.

 Vybral jsem teda, protože otázek tam byl přehršel, tak jsem vybral především ty otázky, které sklidily nejvíce hlasů.

 A pak některé, které byly zajímavé nebo trochu kontroverzní v tom smyslu, že třeba vypichovaly něco, co vás může tížit pod Prahově.

 Aby tady Jindra a Jana zodpověděli.

 Takže abyste věděli jenom, jakým způsobem jsem přistupoval k otázkám.

 Děkuju vám všem, kteří jste se zapojili, moc si toho vážím.

 Jste součástí tohoto blogu.

 A v neposlední řadě.

 Vy budete poslouchat odpovědi od Jana, od Jany, pardon, a od Jindry.

 A já to nechám plynout s tím, že pokud byste chtěli vědět více, tak určitě jsem vám dal odkazy pod toto video.

 Sledujte je na sociálních sítích, zeptejte se jich, sledujte dále jejich tvorbu, prostě jednoduše zajímejte se.

 Zároveň tam také najdete, protože se mě občas ptáte, vy víte, že v minulém roce jsme dělali živou akci, kde teda byla i Jana, i Jindra.

 V tomto roce jsou jiné, jiní hosté, kteří byli pozvaní v minulém roce, tak se podívejte a přijďte na živou akci se potkat, pokud to tak cítíte.

 Moc se na vás těšíme.

 No a teďka otázky pro vás.

 Tak pojďme na ty, které tady jsou na vrcholu.

 Na čem se shodujete primárně a v čem se třeba rozcházíte v názorech? Jano, Jindro, já myslím, že lidé vás vnímají jako takovou dvojku.

 Vy často o sobě mluvíte i na sociálních sítích.

 A si v čem souhlasíte, to je možná většině lidem jasné, protože vás sledují, ale třeba je něco, v čem se rozcházíte, byloženě, že třeba máte jinaký pohled každý z vás na něco a že se o tom učast pobavíte? Já bych možná začala.

 Ono nás hodně spojují a my se při tom vidíme tak jednou ze 14, pokud vůbec, že jo.

 Ale to je logické, že se scházíme v názorech, protože máme stejný pohled na to, co se děje v České republice.

 To nás i spojilo, jinak jsme se možná v životě nepotkali, neby této doby, že co se týká práva, děláme úplně jiné oblasti.

 Ale nás prostě spojila ta doba posledních tří let a to nejenom s Jindrou, který teď by řekla, vystoupil na pohodu, že se prostě ujal té iniciativy, kterou já nesmírně obdivuju, že založil politickou stranu.

 V tom se právě rozcházíme.

 Já už bych nikdy nezaložila politickou stranu, že vím, co to je strašné práce.

 On se to ujal, takže já ho v tom obdivuju.

 A nikdy už do žádné strany nestoupím.

 To je asi, bych řekla, teď jediné, co bych vypíchla.

 Ale jinak, že se shodujeme v názorech, já se shoduju v názorech podobných, co má Jindra se spoustou dalších lidí, jejich zaplať budu čím dál víc.

 A má to prostě logiku, protože pokud však přemýšlí a prostě ty věci si analyzuje, tak musí mít stejné názory.

 Nebudu opakovat ty bludy, který prostě do nás hustí.

 Takže to, že teď se potkáváme, bych řekla, i v těch komentářích lidí častěji, to je proto, že, jak říkám, máme stejný pohled na život.

 Já se snažím Jindru podpořit, jak to jde v té jeho aktivitě, které se ujal.

 Samozřejmě si někdy mezi čtyřma očima řekneme i to, hele, se toto by možná bylo dobré se na to dívat jinak, ale to je právě, to umíme komunikovat.

 My máme poci, že jako ti nahoře dnes neumí ani mezi sebou komunikovat, jak by řekla Kelišová, slunce se no už seperou, takže ty tůlky už tam běží.

 Takže to, že umíme komunikovat, je prostě super.

 A, jak říkám, není to jenom my Jindra, máme kolem sebe, už já si to doufám říct, už i stovky lidí, jenom prostě by jsme víc vidět.

 Já díky zaprvé i tři tomu senátorství, ale já mám poci, že bych byla vidět úplně stejně i de senátorského mandátu.

 No a Jindra proto, že se ho začali bát, tak do něj začali bušit, no a tím začalo být víc vidět.

 Já jsem mu říkala, čím víc tě kritizují, Ježiš Maria, to je největší úspěch.

 Čím víc tě zakazují sály, strhávají plakátky, to je známka toho, že prostě ví, že to, co děláš, je dobře a že se tě bojí, no, takže asi tak.

 Já to mám velmi podobný, prostě podle mě názoru je to daný tím, že oba dva vlastně jsme atena pragmatici, oba dva hodně vlastně vycházíme z fakt a ne z nějakých jaksi domněnek a používáme selský rozum a racionalitu, takže logicky se shodneme na mnoha a mnoha věcech, řekl bych na trtivý většině a v podstatě ty diskuse, který spolu máme, tak to není jako, že bychom se neschodli, ale spíš si vlastně jako utřibujeme názory a dáváme to jako, že říkáme, hele, nebylo by to lepší takhle, nebylo by to lepší takhle, ale vlastně jako není to, že by to byl rozpor.

 Je to většinou spíš debata o tom, kde je ta nejlepší cesta.

 A já mám Janu rád jako obrovský rycky, protože je to nejenom strašně chytrá pracovitá dáma, ale hlavně úžasný člověk.

 A prostě myslím, že každý, kdo ji zná osobně, tak ví, že to je člověk, který má prostě obrovské srdíčko a to je to, čeho se na ní vážím úplně nejvíc.

 Takže já ji mám jako rycky rád, kdyby tady ta politická doba nebyla, tak si myslím, že bychom byli přátelé, protože myslím, že nás spojuje nejenom stejný pohled na to, co je v České republice špatně a co bychom chtěli dělat jinak, ale taky to, že si sedíme vždycky a jsme přátelé a to myslím, že je skvělý.

 A vlastně i naši partnery, my to máme stejné, že Janu má Lukáše, já mám svoji Janu, který to mají úplně stejné, že celý život dělají servis nám a podporují nás.

 Takže vlastně i oni navzájem, myslím, velmi dobře si rozumí, takže opravdu tam to přátelství vyřeže, už je úplně nejklíčovější.

 Dobře, díky moc, vám oběma.

 Další otázka pro vás od Petra Hadače.

 Co se děje uvnitř.

.

.

 Ježišmera, to je otázka, která vůbec není pro nás, počkejte.

 To se s nějakým jiným rozhodl.

 Musím nějak.

.

.

 Počkej.

 A, už to mám.

 Eliška Michálková.

 Jaký je podle vás skutečný účel uzavření dohody o obrané spolupráci s USA, ptá se Eliška.

 Já jsem to mnohokrát publikovala.

 Tam je ten účel naprosto jasný.

 Mimochodem udělám takovou jenom poznámku.

 Teď se navyklo takovým těm věcem, kdy se vlastně chce schvalovat něco jinýho, něco podobného.

 Je istanbulská umluva, že to je proti násilí na ženách atd.

 Teď tohle je obraná smluva, přitom skutečný smysl je úplně jasný.

 Já to řeknu velice jednoduše.

 Byt to paní ministrině obrany popírá, tak tato dohoda samozřejmě není o pobytu těch zahraničních vojsk nebo vojsk USA, tedy, jak mluvíme konkrétně, na našem území, ale vytváří to pro ně naprosto jasné legislativní podmínky, legislativní rámec, aby tady mohla vojska USA pobývat.

 Jak jsem byla proti pobytu sovětských vojsk na našem území, že moje rodina byla jaksi na té druhé straně barikády, než byly soudruzy, proto mě vždycky baví, jak teď nám dávají ty přívlastky.

 Takže můj tatínek ten kariérně doplatili na to, že nesouhlasilo se vstupem sovětských vojsk.

 Tak já mám obecně, ať by to byla kterákoliv vojska, odpor a budu vždycky proti tomu, aby cizí vojska nějakého jiného státu byla na našem území.

 Tedy tato dohoda, která se nazývá obraně, k obraně máme NATO, nepotřebujeme tuto smlouvu, tak v podstatě je to proto, aby tady mohla tato vojska na našem území být.

 A to prostě opravdu, jak jsem říkám, pokud se bude hlasovat o tom na půdě Senátu, já kolegům poskytnu právní rozbor této smlouvy, která je nesmírně jednostraná, která opravdu mnoho předchozích vlád se bránilo podobné smlouvy, jak jsem si uvěřila, že ta snaha prý tady byla celou dobu, nám potvrdili bývalí premiéři, tak teď prostě paní Černochová jí prosadila, dokonce se za tyto její aktivity v Senátu byť nejnijak hlasitě tleskalo, já samozřejmě ne, tak považují to za ztrátu suverenity, zásah do svrchovanosti naší země, jinými slovy neodpovídá obsah té dohody názvu.

 Asi tak.

 A já nemám ráda, my právně si tomu říkáme, takové ty kapciozní otázky, a tak prostě, když se zakrývá názvem, skutečný obsah věci prostě mi vadí.

 Takže není to o žádné obraně České republiky, je to o tom, aby mohla legálně na našem území pobývat Vojska Spojených států.

 Vytváří to proto podmínky.

 Je to přesně tak, jak říká Jana, v podstatě ta smova obsahuje úplně něco jiného, než jak zní její název.

 Zajímavé je to, že by platila, vlastně i kdybychom nebyli v NATO, to znamená, že ona není vázaná na to.

 Zhoršuje vlastně podmínky České republiky, protože jsme tady měli smovu SOFA, která byla pro nás výhodnější, tahle je daleko horší.

 Jak říká paní Černochová, že tam taky prosadila něco našeho, tak já jsem tu smovu četl asi třikrát a nic jsem tam nenašel.

 Takže pokud neměla na mysli datum podpisu nebo jazyk té smovy, tak opravdu nevím, co jiného tam prosadila, protože těžko jakobych našel jednostranný, formulovanou smovu, než je právě tahle ta dohoda DCA.

 A já za sebe musím říct, že vůbec nechápu, z jakého důvodu ji podepisujeme, co je vlastně jejím účelem.

 Rozumět to není to, co nám se snaží prostě tvrdit v médiích.

 Vůbec se mi neríbí to, že oni samozřejmě zase jenom říkají, ale to není pravda, že by tady byla americká vojska a ta smova neobsahuje.

 No neobsahuje, ale pak stačí jenom, když poslanecká směmovna zvedne ruku a tam oni mají tu 108čku a už tady budou uraz dva.

 Takže zase odvádím pozornost, že nebojte se, nic se neděje, ale proč by tu smovu jinak uzavírali? A jednotabene na deset let.

 Takže z mého pohledu opravdu velmi nešťastná smova, kterou já bych nikdy v žádným případě neuzavřel, protože prostě jakmile máte, nikdy nemůžete predikovat, co se stane během pár let.

 Prostě to se může stát v Americe, se to může otočit.

 Všichni víme, že úplně jiná je Amerika, když tam vládne Biden a když tam bude vládnout Trump nebo kdokoliv další.

 To jsou prostě dvě úplně odlišné země.

 Nevíme, jak se to tam vyvine.

 Tam taky prostě ta situace je v poslední době velmi nestabilní.

 To znamená riskovat to, že se to všichni přišli, když se to někdy nešel.

 Souhlasím, že nechtěl by tady žádná vojska.

 Nechtěl jsem tady ruská vojska, nechtěl bych tady vůbec žádná vojska, ať by byla z jakéhokoliv státu, protože už když si jeden římský politik říkal, že pokud na území určitého státu je vojenská základna, tak už tomu státu nevládne zvolený politik nebo ž veditel té základny.

 A to je prostě něco, co bych na tomhle cenu nechtěl.

 Myslím si, že je to prostě strašně špatně.

 A pro Českou republiku absolutně nechápu přínos pro Českou republiku.

 Pro mě je nula.

 Pro mě je nula spíš teda mínus, abych byl úplně přes.

 Co si o to myslíte vy, diváci, sledující, přátelé? Napište do komentáře.

 Děkujeme za sdílení dál.

 Další otázka na vás.

 Děkuji moc za vaše odpovědi.

 Dokážete každý vyjmenovat výpovědi, které my přijímáme naprosto bezmyšlenkovitě.

 Byla jsem překvapena, že vláda schválila istambulskou úmluvu, která by se měla podepsat.

 Protože když jsem se podívala na teďka tuším nějaké dokumenty z roku 20, tak paní Černochová z Dechovský absolutně proti této smlouvě.

 Takže já to řeknu tak.

 Tato vláda hlavně udělala jednu věc, kterou bych já dělala jinak.

 Nikdy bych netvrdila, to prostě neslibovala voličům to, na co do roka do dne zapomenu.

 A absolutně všechno roztrhám, zahodím a budu to dělat úplně jinak.

 Takže bych nechtěla jmenovat ty konkrétní věci.

 To, že to ta vláda neumí, to už prostě neví jenom slepý.

 Takže já bych chtěla říct, že tato vláda udělala hlavní věc.

 Títo konkrétní lidé, já bych to nechtěla používat ani vláda, to jsou konkrétní jména.

 Když něco jiného tvrdili před třemi, čtyřmi, pěti, šesti lety, teď se dostali k vládě, roztrhali to a zahodili.

 A dělají něco úplně jiného.

 Já bych nikdy nemohla lidem hát.

 Prostě nemohla bych hát a kdybych změnila názor, musela bych to se sakra odúvodnit něčím, co prostě teď odúvodněno nebylo.

 Takže tato vláda je prostě, vláda podle mě lží a to prostě já bych jako nemohla.

 To bych prostě, jako to bych prostě nemohla.

 Oni bezostýšně do kamery říkají, jak jsou dobří a jak vlastně, oni vlastně nezvyšují daně.

 Oni nedělají, jako já mám pocit, že jako někdy pochybuju, že už ty lidi jsou prostě normální, jako jo.

 Takže neuměla bych lidem hát, jenom když se dostanu k moci, abych změnila veškeré své názory.

 To prostě ne, to je jako ne.

 Jak říkal pan minister Blažek, Petr Fiala před volbami nelhal a pouze sliboval něco, co nemohl slíbit.

 To se mě, to se mě, to se mě líbí, ale to je geniální.

 Já bych těch věcí dokázal vymenovat asi 30, prostě to, co dělají s deficitem státního rozpočtu, že šetří na lidech místo toho, aby šetřili na výdajích státu, že si tady kupují prostě zbytečný hračky, BVPčka, F35, že jsou servilní uči Evropské unii, že jsou servilní uči, jak vypadá naše zdravotnictví, nejsou tady léky, školství, 1015 letých dětí na úřadu práce a tak dále.

 Ale kdybych měl 3, tak bych řekl určitě nedodávat zbraně na Ukrajinu a jakýmkoliv způsobem se nenechat vtáhnout do toho válečnýho konfliktu, protože prostě to je v rozporu se zájmy občanů České republiky z hlediska bezpečnosti.

 Druhá ta věc by byla odchod z lidské burzy a totální změna energetické politiky, protože to by nám zlevnilo všechny peníze, všechny náklady, které tady máme firmám i lidem.

 Bylo by to obrovské lákadlo pro zahraniční investory, aby sem přišli, pokud by tady měli levné energie a do toho by se nám okamžitě snížala inflace, protože hlavním tahounem té inflace jsou vysoké ceny elektřiny a další komodit, stupní, protože elektřina se prostě projeví ve všem.

 A třetí věc je vlastně všechny ty umůvy, které podepisujeme, ať už je to ta smola DCA, o které jsme hovořili, istambulská umola a zejména teď ta povinna solidarita v rámci přerozdělování migrantů, která je zvěrstvo.

 To se nedá jinak nazvat, to je absolutní zvěrstvo, šílenost, kterou Rakošan zvedl ruku a bude to mít, pokud se to bude realizovat, já doufám, že ne, že dokážeme dostat z té vlády pryč a tohle okamžitě vypovíme, protože tohle je to nejhorší, co tady kdy udělal jakýkoliv minister, nebo jakákoliv vláda od roku 1989.

 To je opravdu, já nerad používám silný slova, ale tohle je zrada na Českou republiku, protože když vidíme, že Rusko šlo proti Maďarsko, šlo proti Slovensko, se zdrželo a my tohle podpoříme a zúčastníme se toho, že si budeme prostě buď to muset zdát naši asilové politiky a přijímat tady migranty, který nám přiděli, anebo si budeme muset kupovat odpustky ve výši 20 000 EUR na hlavu.

 Tak to je něco, co je naprosto šílený.

 Když už teda 20 000 EUR někomu dát, tak například podpořit rodinnou politiku a dát to českým rodinám, kterých budou mít děti, tak tam jo, 20 000 EUR dávat do nějakého fondu Evropské unie, který má údajně odstranit příčiny migracie, takovýhle hlouposti, co jim tam říkají, prostě zase se to jenom zatřepe a dostanou to zprávný neziskovky, tak to je něco, co prostě je pro mě absolutně nepřijatelný.

 Takže tohle je dohoda, kterou bych nepodepsal, kdyby mě kroutili rukou za záry a měl bych u hlavy revolver.

 To je opravdu zvěrstvo.

 Díky za vaše odpovědi, další otázka pro vás.

 Ptá se Renata Tšponova.

 Myslíte, že se někdy média a politici omluví za covidovou šikanu nezabodnutým? Nezabodnutý je super pojem, ten si zapamatuju.

 Teď je taková ta mod a nerůst a nezabodnutý.

 A teď jsme vymysleli nejízda po českých dálnících, že po těch se jezdit nedá.

 Vrátím se k otázce.

 Já se dovnívám, že se možná neomluví, přestože to je hrůza, co se tu dělo ty tři roky a pořád o tom píšu, že mně připadá smutný to, že v podstatě čím více odhaluje to, že jsme měli pravdu, co jsme tu pravdu říkali, nebo pochybnosti.

 Nikdo v prvním půlroce nevěděl, která běje, ale potom ta opatření, když já je připomenu, že se někam po deváté nesmělo a že roušky měly být ty venku a tak podobně ty opravdu šílené věci.

 Jak se děti šikanovali ve školách a prostě atd.

 To bych se opakovala.

 Tak čím více odhaluje, že jaké to bylo zvěrstvo, jak nazval to jeden z našich podnikatelů pod vodem století, já bych to možná i podepsala, protože tam šlo hlavně o ty všechny zisky a dodnes, když si zpomenu, jak lidé procházeli obchodákem a odskočili si, píchnou do těla látku, o které se tehdy nic moc nevědělo, bez toho, že by ten lékař měl v ruce jí chorobopis, tak mě opravdu jí má hrůza.

 Ale čím více přichází se na to zahraničí, u nás se ten problém chce promlčet.

 Takže se neskoumá nic, co bylo, prostě zapomeňte, se tvrdí.

 Je tady skupina lidí, které mám čest tu být členem, kteří se budou snažit o to, aby se na to nezapomnělo, aby byla vyvozená odpovědnost a možná, až to bude někdy černé na bílém, tak možná se někdo omluví.

 Zasloužili bychom si omluvu všichni, protože já od doby covidu jsem byla častována neuvěřitelnými přívlastky, uráž, kromě vulgaritami, dokonce ISU z ministra, pan minister Válek komolil moje příjmení a když jsem řekla nedávno, že je tady prostě nedostatek léků, tak mě nazval opět, že jsem opět dezinformátorka za tři týdny a potom psala veškerá média, že tady je nedostatek léků.

 Takže to, že to říkají, jako lidi v hospodě, bych přežila někdy takové věci, ale to, že to říkají prostě včenové vlády a používají tyto metody, nemohu rozchodit a opravdu by se měli omluvit, desítky lidí by se měli omluvit za to, co se tu dělo.

 Nenápadné je to, oni naopak, oni zdůraznují ještě, oni násobí ty urážky a podle mě připravují něco podobného, aby to přebylo a prostě nechápu, nechápu, co se tu s tímto světem děje.

 Ale myslím si, že se neomluví, pokud je k tomu nedokopeme, třeba v rámci účinné lítosti u soudu.

 Účinná lítost u soudu je velmi dobrá metoda, aby se nám omluvili, ale k tému máme ještě daleko.

 To by tady musela být opravdu jiná vláda s jinou odvahou a s jiným tahem na branku směrem ke spravedlnosti.

 A já se teď, jak jezdím, tak mě na těch cestách doprovázejí různí hosté a doprovázaně tam Ondra dostal jednou a jednou říkal na adresu toho válka, že ho lituje, protože, říkal, když si představí, až bude muset splnit i svoje sliby, že bude nahý přivázan ke sněmovně, až protože tam bylo povedé očkování, pak, že dá ruku do ohně za to, že tady nebude nedostatek lajků a pak, že dá hlavu na špalek za to, že z důvodu toho nedostatku lajků nikdo nebude mít zdravotní problémy, tak Ondra říkala, až to splní, tak budeme mít nahého ministra u sněmovny přivázaného s ohřeným pahýlem a hlavou na tom špalku.

 Takže to byla první věc.

 A druhou, já jsem byl teď v Benešově se Soně Pekovou, která si toho opravdu vychutnala moc a moc v rámci celé té covidové šikany.

 A vlastně já jsem tam říkal to samé, že by se ta země jednou jí měla omluvit vláda, všichni ty lidi, kteří tam byli.

 A ona říkala, a myslíte si, že já o tu omluvu stojím? Od těch lidí? Myslíte si, že o ní stojím? Já vůbec o ní nestojím.

 Aby se mi omluvali tihle lidé, kteří to tady jak si celý zpunktovali, tak já o tu omluvu vůbec nestojím.

 Já jenom stojím o to, aby se to tady někam pohnulo k lepšímu.

 Takže to myslím, že byla krásná odpověď od dámy, která si toho opravdu užila víc než dost.

 Já bych se měl představit z toho, že zaprvé by se měli omluvit jak nezabodnutým, tak i zabodnutým.

 Protože obě dvě ty skupiny, jedna byla obelhána a druhá byla zase segregována.

 Oni se snažili postavit ty dvě skupiny proti sobě, tak aby de facto útočili na sebe, což je vždycky ta manipulativní technika, která je nejúčinnější, což se jim podařilo.

 A já jsem jim vždycky říkal, prostě pojďme si vzít za ruku očkovaní a neočkovaní a pojďme jim to společně spočítat.

 Protože oni nás poškodili všechny stejně.

 Jedny jak druhý.

 Každý jiným způsobem, ale poškodili jak naočkovaní, tak neneočkovaní.

 Druhá věc, kterou říkám, je, že až tahletá covidová šaráda skončí, takže skutečně je nezbytné vyvodit ty důsledky, protože pokud to neuděláme, tak oni s tím přijdou zase v nějaké obměněné podobě během pár let.

 A můžeme za tom dělat tlustou čáru a říct si všechno skončeno, odpustíme, zapomenu to, nic takového prostě nejde.

 Musí se z toho opravdu ty důsledky vyvodit, už jenom proto, ne z důvodu msty, ale z důvodu toho, aby se tohle neopakovalo, aby ty lidi věděli, že pokud se dopustí něčeho podobného, takže prostě za to přijde trest.

 A to nejenom na český úrovni, ale i na mezinárodní úrovni.

 Já už jsem to říkal opakovaně, že pokud nám dají lidé důvěru v evropských volbách, tak mi se ty naši evroposlanci by se okamžitě připojili k té skupině Kristiana Terheše.

 A my chceme vyšetřit ten podvod, který spáchala prostě von der Lejenová s Albertem Burlou, kde si vyměňovali SMSky, nechtějí je ukázat, objednala 4,6 miliardy dávek pro 460 milionů občanů Evropské unie, to znamená 10 dávek na jednoho člověka za předraženou cenu.

 A ona za to musí dnes tu odpovědnost taky.

 To znamená, my uděláme všechno pro to, aby ona nesla trestně právní odpovědnost a aby skončila ve věziní, protože ona je na vrcholu tohohle spiknutí ze strany Evropské unie.

 Takže doufám, že se to povede a že jednou ty účty jim složíme.

 Stálo by to za to.

 Díky moc za vaše odpovědi.

 Co si o tom myslíte vy diváci? Napište nám do komentáře a děkujeme za každé sdílení.

 Já jenom doplněním, že je to výborný zájem.

 Je to hostem na živé akci.

 My jsme museli zvětšit prostor, protože zájem je opravdu veliký.

 Bude to 600 lidí v sále a máme zhruba asi 50 posledních lístků.

 Takže jenom opakuji, pokud byste měli zájem, tak mrkněte.

 Můžou tam být i lidé, kteří vám třeba nesedí.

 Já si myslím, že je dobré je vyslechnout a třeba podrobit otázkám.

 Tak to prostě u nás chodí.

 Takže díky moc.

 Další otázka na vás dva.

 O tom jste tady mluvili.

 V podstatě, jak už vnímáte, třeba tu protistranu.

 Já jsem procházel sociální sítě, tam vznikají různé sociální bobliny, samozřejmě skupiny, které vypichují některé vaše výroky a prostě jednoduše to rozebírají a různě hledají cesty a skulinky, jak to zveřejňovat.

 Považujete vy třeba, což je možná zajímavější část otázky, něco za relevantní od třeba sociálních skupin, od různých kritiků? Jsou třeba momenty, kdy jste se zastavili za poslední rok a řekli jste si, no jo, možná jsme to mohli říct lépe, nebo možná to mohlo znít blbě, tak díky za zpětnou vazbu.

 Stalo se vám to někdy konkrétně s něčím konkrétním? Dám ti přednost, Jirgindra.

 Dobře, děkuji.

 Takhle, jak zvládám osobní útoky, pokud je to na mě a jsou to takové ty udární nějaké věci, tak to už se člověk naučí vůbec nevnímat, neposlouchat, nemají absolutně žádnou hodnotu.

 Pokud někdo přijde s relevantním dotazem, s diskuzí, nebo se mě na něco ptá, tak se to snažím vždycky vysvětlovat, ten svůj postoj.

 To, že jsem udělal určitě chyby, to jsem udělal rozhodně chyby.

 Třeba často se mě vytýká, já nevím, jak jsem říkal o ceně toho benzínu, ale to je prostě daný tím, a to jsem měl prostě s přesněma, měl jsem to držet pořád.

 Já jsem vycházel, ten původní příspěvek byl napsaný podle analitiku J.

P.

 Morgan Chase, což skutečně prostě J.

P.

 Morgan Chase takovou analizu udělá, a já jsem vlastně v tom původním článku to napsal, že vycházím z té analizi, ale pak už jsem psal vlastně jenom, benzín tady bude tak a tak a tak.

 A měl jsem prostě pořád držet to, aby tam byl ten zdroj, a neříkat to tak kategoricky, ale říkat prostě podle analizy J.

P.

 Morgan Chase, protože se pak staly věci, které to změnili.

 Ale zase na druhou stranu je potřeba říct, že někomu nevýjdou všechny predikce, nikomu.

 To by byl Nostradamus a ani ten to nezvládnul.

 Takže v momenti, kdy se člověk pouští do predikcí, naopak některý mě vyšli, bych řekl naprosto dokonale, protože když pan Fiala zaváděl cenový strop na energie, tak jsem říkal, že je to absolutně střela mimo, a že vlastně to skončí tak, že půlku peněz zaplatí lidi teď z pravý kapsi a druhou půlku na následující rok, což je letos, na daní, které bude muset zvýšit, jelikož se obrovským způsobem prohoubí deficit státního rozpočtu.

 A to jsem říkal den, kdy to Fiala vydal.

 Stejně tak když zavedli Winfoltex, tak jsem říkal, že oni si plánovali 85 miliard, já jsem říkal, že z toho nedostanou ani třetinu, dneska už ten odhad je kolem 25 miliard.

 Takže prostě některé predikce výjdou, protože jsou dělány na základě určitých informací a určitého stavu v danou chvíli.

 Některé samozřejmě nevýjdou, protože život není fotka, je to film a ty věci se mění.

 Ale každopádně já si zpětnou vazbu, když je to obmíněno, upřímně jak když je to skutečně míněno jako zpětná vazba, jako debata, ne jako jenom nějaká, že je nějaký trohl a podobně, tak tam skutečně se snažím vždycky nad tím zamyslet a upravit to svoje jednání, tak abych byl příště přesnější, lepší, abych prostě neustále se zlepšoval.

 Já tvrdím, že člověk se učí celý život a že ten, kdo ustrne v tom, že si myslí, že je nejlepší a že nedělá chyby, tak nemůže uspět.

 Takže já samozřejmě si ty zpětné vazby, pokud jsou míněny vážně, velmi jaksi beru k srdci a snažím se neustále na sobě pracovat a zlepšovat se.

 Já budu tenhle dřád jako stručnější, v podstatě bych podepsala to, co říká Jindra.

 Já jsem zpočátku v kampaní, zejména když byl na mě ten hon po volbě, tak jsem ty titulky nechápala, protože my advokáti jsme totiž zvyklí na konflikt pořád.

 Tam není nic, na co bychom nebyli zvyklí, jenom že my se bíjeme u soudu, potom vyjdeme před soudní, syně jsme schopni si s kolegou podat ruce, neurážíme se, v podstatě mluvíme profesionálně, nemůžeme pořád se vytéčet, to je všechno v náselí.

 Takže to je v počítačných výjimách, v počítačných výjimách, protože tohle je úplně jiné prostředí, protože jsem už nikdy nechtěla do politiky a pořád jsem nechápala, jak si mohou třeba vulgárně dovolit jako takhle zautočit na dámů, když to řeknu teď proti sobě trošku v letech, vůbec se tím nezabývám nějakými hrubými urážkami.

 Já říkám, to si přeberou ti voličí úroveň těch lidí, ti, co mě znají, tak prostě válnou rukou, protože ví, že to je prostě úplně jinak.

 A potom ještě bych řekla možná ale jednu poznámku, teď jsem si uvědomila, mě fascinuje, že oni nám vytýkají, já nevím, každou chytku v nějaké formulaci, jednu větu vytrhnout z kontextu a tak dále, kterou jsme možná mohli říct lépe, ale že mnohem závažnější chyby dělají členové vlády, kteří mají kolem sebe tým jistovek lidí.

 Tak v podstatě to je v pořádku.

 A my, kteří v podstatě, teď já jsem senátorka, tak bych řekla, už to dělám v rámci výkonu té funkce, ale tři roky jsme tady doplňovali to, co se dělo jaksi protiprávně.

 Jsme tady po nocích dělali žaloby a tak dále.

 Prostě ve svém volném čase.

 Tak my nemáme právo udělat chybu v jedné větě bez toho týmu všech těch poradců.

 Vzpomeňme si na paní ministriní obrany, jak tam označovala nějakou střelu naprosto šíleně a mohla tím možná i vyvolat nějaký konflikt.

 Teď se mlčí o tom, kdo tam vyhodil něco prostě do povětří.

 Takže chci říct, že na nás se kladou jiné nároky, než na ty, co mají kolem sebe opravdu ty uvozovkách tisíc, ale pokud jde o ta otázka na ty osobní urážky, tak já vzpomínám, že kašlu.

 Ať si to každý přebere, ty svědčí víc o úrovni toho, kdo jich říká, než to.

 A také pokud někdo uráží, tak s ním naprosto nedebatuju.

 Věc na debatu je něco jiného a teď mě zrovna přišlo, paní doktorko, tam se podívejte ještě na tento aspekt v oblasti zemědělství, tam by vám nemělo uniknout toto, to je naprosto jiná liga.

 A o takové lidi já se opírám.

 O ty, co urážejí, když jdou někam do čtvrté cenové, nepletou se mezi nás.

 A další otázka na vás.

 Já bych jich vláda pochválila.

 Opravdu bych byla schopna i panu Fialovi dát nějakou květinu, kdyby podali remisy.

 Protože oni z této zemí teď jsou ti nejvíc, což prostě škodí.

 Nikdo mi ten názor nevezme.

 Takže opravdu ne, ne.

 Já bych jich pochválil, že je to fantastický lhát, protože to je, musím říct, klobouk dolů před tím, že oni lžou neustále.

 Vědí to, že lžou.

 A přesto přes ty všechny průšvěhy, které mají, se pořád drží na svých židličkách, což je fascinující pro mě, protože v normální zemi už by byli všichni pryč.

 V momente, v den, kdy svíde tady deficit rozpočtu 271 miliard korun, tak já, kdybych byl předseda vlády, tak toho ministra financí prostě ten odvolám.

 Tam to není diskuze, žádná jiná.

 Nemůžeš v tu chvíli říkat, ale ono možná, a teď tady byli v RIVI a my jsme nečekali.

 No ne, prostě on ten rozpočet připravil, on se seknul o víc než 100%.

 My jsme prostě vyčerpali v podstatě plánovaný deficit po pěti měsících a teď nám tady vysvětlují, že to je něco neuvěřitelného, co se tady děje.

 Já to nechápu a pořád si říkám, že jsme v nějakém světě za zrcadlem, protože tahle vláda už dávno nemá mandát v tahle zemi cokoliv dělat.

 Možná bych řekla, prosím tě, ještě poznámku.

 Já bych chtěla říct jenom jednu věc, aby to nebylo tak kategorické.

 Já teď mám díky tomu, že jsem ex-senátorkou, která mě představuje, a já se tím mluvím.

 V civilu například s panem Bartošem, který mimochodem mi poskytoval první pomoc, když jsem tam sebou sekla, prosím si, to jsou v podstatě normální sympatičti lidé, kdyby nevykonávali tu funkci.

 Prostě pan Bartoš se v ní ztrácí.

 Já o něm nechci mluvit špatně, protože kdybych našla jednu, dvě pozitivní věci, tak oni jsou dneska popřeny druhými negativními, které to úplně prostě vylúčují.

 Takže oni ani spolu nekooperují.

 Všimněte si, že už taky se mezi sebou hádají, že o KDU, starostové a tak dále.

 Teď jenom řeknu, že jde tam zároveň spoustou čísel.

 Jen jednu věc.

 Lonín vznikl na jaksi takový nějaký institut, který se měl představit, analyzovat a dávat doporučení nějakých, já to nazývám poučení z krizového výhoje, to, co se tady dělo.

 A já jsem napřed byla vytočená, že na to dávají 50 milionů, jako tomuto institutu nově vzniklému, prostě uskupení akademiků, kteří budou zkoumat, v čem jsme tu žili a dávat nějaká doporučení.

 Nějak to spadá zrovna do předvolebního období, čirou náhodou patrně, ta doporučení.

 Já říkám pro boha, to není 50 milionů, to je 520 milionů, to je půl miliardy.

 Oni dají půl miliardy z ministerstva školství na zkoumání toho poučení z krizového vývoje, jako tak jako v tichosti.

 A já říkám pro boha svatýho, my nemáme na školství, my nemáme tady na spoustu jiných věcí a půl miliardy dát na teoretické zkoumání něčeho, což vylučuje zase řadu jiných věcí, my budeme úsporní.

 Takže opravdu nejhorší je, že oni když už s něčím přijdou.

 Primárně já jim prostě absolutně nevěřím.

 Proto v některých případech se v Senátu zdržují hlasování, i tam, kde prostě taky máme stovky zákonů, kde by řekla, by to mohlo být bezproblémové, ale prostě já už jim primárně nevěřím ani po zdraví.

 Jinak, jak říkám, já si myslím, že polovina těch ministrů, my se s nimi, a kvůli vím česky normálně, dali jít na kafé, ale nemohou řídit prostě, nic z toho, co říjí, že tomu totálně nerozumí.

 No a s někým se nedají ani na to kafé.

 Já jsem zažila hysterický vystup paní ministrině obrany, když jsem si dovolila v půjdu vystoupit proti Libavé, takže ta paní tam vůbec nemá co dělat, že tou vládnou emoce ani nerozumí.

 Takže chci říct, že pokud máme jí hodnotit i v tomto krátkém čase, tak bych chtěla říct, že já velmi odděluji to hodnocení lidí a potom odděluji to, co dělají.

 A jako opravdu, já jsem nenašla nikoho, někdo je pro mě v illegality, já nevím, co třeba dělá paní Langšádlova jako ministrině, vůbec jsem si nezachytila nějaké výstupy práce.

 A když se ještě podívám, jaká místa vznikla u mě, ale těch náměstků, tak prostě v podstatě opravdu, jako opravdu nejhorší vláda od listopadu 89% jednoznační.

 Díky vám za odpovědi, pojďme na další otázky.

 Děváci, děkujeme vám také za případný odběr.

 Pokud se tady poprvé se ptáte, jaký jsou další rozhovory, tak tam to zjistíte.

 Jaromír Vávra se vás ptá, jak nejlépe bojovat za svobodu slova.

 Jak se bránit tomu, aby člověk nebyl za svůj názor vyhozen z práce, či dokonce uzavřen, zavřen.

 Občas mi píšete někteří z vás na Facebook, že jste opravdu děli, že cítíte určitou perzekuci na pracovišti, určité dehonestování.

 Jak se v takovém prostředí chovat? Vy se vykažete nějak oba dva stručně.

 Je to čím dál horší, protože zase udělám bon mot.

 Sloboda slova je upírána už nepochybně i senátorům a poslancům, že když budou realizovat slobodu slova, co si skutečně myslí, kde s mnohými teď hovořím, tak nedáme tě na kandidátku.

 Nebudeš kandidovat a tak podobně.

 Takže i senátoři to mučili a teď když kám, musíte mít koule se tomu zepřít a začít být sami sebou.

 To je moje jediná odpověď.

 Takže je to těžké.

 Ono už to bylo v době covidové, když člověk řekl, já se nechci očkovat, tak byl vyvrhelem v tom svém pracovním kolektivu a já vím o řadě případů, kdy opravdu se obchodovalo a na to se ještě všechno přijde s falešnými potvrzeními o očkování, aby ti lidé nebyly vyděleni z kolektivu a já vůbec neodsuzuju, že si pořizovali falešná potvrzení, že jsou očkovani, aby vůbec přežili pracovně.

 Je to čím dál horší a nezbudu nic jim ného, než potom tvrdě vést ty slovní spory.

 Vy jste tě paní učitelka, jak byla zacatím nepravomocně odsouzena, že řekla nějaký názor před žáky, kteří ji tajně natočili a teď vůbec nehodnotím, co tam řekla.

 V podstatě jsem tu nahrávku neslyšela.

 Ale to, co se tu děje, že žáci budou udávat své učitele, budou je tajně nahrávat a podobně a budou to dávat, mě to připomíná opravdu, to jsou bolševické praktiky.

 A bolševickým praktikám já prostě nikdy nebudu moci říkat ne.

 Vždycky má člověk právo říct názor, říkáli ho slušně, nemusím s tím souhlasit, ale říkal už jeden známý filozof, budu vždycky bojovat za to, aby se mohl říct si.

 Dá se tomu bojovat pouze tím, že to s veřejním budu sebránit soudně.

 Ne, ale každý na to má a co mu pomůže, když za tři roky vyhraje, že byl vyhozen z práce, když tři roky nemá co jíst.

 Takže já chápu, já říkám těm lidem, pokud nemáte odvahu bojovat hlasitě, bojujte nočky a třeba přijedte tam, kam vás pozveme a podpořte nás účastí na tom náměstí nebo prostě někde, kde bude potřeba ten názor projevit.

 Ale už i tam jí říkají, co když mě tam někdo vyfotí a pošle to šéfovi.

 Ale ono zase dobrá zpráva nakonec, ono už i ti šéfové těch firm začínají vidět, že to jde tady úplně k nulé a já mám pocit, že nakonec, aby těm svým zaměstnancům ty autobusy někam ještě neplatili.

 Jako říkám, zmírnou nadsázkou.

 Je to těžké.

 Bojovat za slobodu slova je těžké.

 Já jsem to zažila v době ještě, kdy tady vláda jenom jedna strana a když jsem prostě taky dokázala říct někdy názor, vím, jak to prostě byly odvahy.

 Odvahy.

 Neskutečné odvahy a začínáme být v tom znovu, což je špatně.

 Jindro, nějak stručně poprosím tě.

 Jasně.

 Zaprvé je potřeba si říct, že tady skutečně prostě komizování slobody slova dochází zcela jednoznačně.

 Vyšel tady průzkum, kdy bylo, že 60% lidí, zhruba 60% lidí už se obává říct to, co si skutečně myslí, aby nečelilo nějaké persekuci.

 Takže tady to je, myslím, naprosto bez diskuze, když tady někdo říká, když si můžete říkat, co chcete.

 Můžete, ale s následky.

 Jak říkal jeden africký diktátor, mohu vám zaručit svobodu projevu, ale už vám nemohu zaručit svobodu po projevu.

 A to je prostě věc, která tady je nesadeně.

 Já některé ty kauzy zastupuju v soudu.

 Musím říct, že zatím, když jsem došel k nejvyššímu soudu, tak tam většinou jsme uspěli, třeba s Irem Ossovským, jsme prohráli vežďáru nad Sázavou v okresním soudu, ukrajského soudu v Brně a až nejvyšší soud vlastně mi dal za pravdu a celý to zrušil.

 Takže ten nejvyšší soud bych řekl, že ještě moc nepodléhá takové té politické objednávce a tam se tomu člověk dopracuje, ale přesně jak říkala Jana, to je třeba za rok, za dva, potom co ten spor vůbec začne.

 Haim další, lidi, kteří vlastně jsou perzekováni za svůj názor, vlastně s tou paní učitelko Bednářovou, tak já ji zastupuju v jenom sporu, ne v tom trestním, ten jsem jenom konzultoval, ale vlastně zastupuji v civilně právním sporu proti seznamu kvůli GDPR.

 Takže jsem rád, že některé ty soudy v podstatě nám dávají za pravdu a že tam ještě sedí normální lidé, ale také narazíte na soudce, kde to je prostě úplně betonová zajt.

 Takže jak proti tomu bojovat? Já vždycky říkám, že prostě svoboda má svoji cenu a že člověk musí být ochotný tu cenu zaplatit.

 Když moje žena říká, protože na mě chodí pořád nějaký stižnosti na advokátní komoru a říká, co když tě vyloučí, tak říkám, tak vyloučej.

 Tak prostě v momentech, kdy bych si vybral, nebo měl vybrat mezi tím, abych mlčel a zůstal v advokátní komore, anebo dál bojoval za svobodu slova a byl vyloučen, tak prostě pro mě je vždycky na první místě to slovo B, to znamená, nebo ta varianta B.

 Takže to je v tom, že člověk je prostě neustupovat, vědět, že ty následky tady jsou a být připraveným čelit a říct si do kředu, že jsem připraven tuhle cenu za svobodu slova zaplatit.

 To je podle mě názoru nejdůležitější.

 A je poslední věc, kterou tomu řeknu, když to člověk nakonec překoná ten svůj stráž a začne ty věci říkat narovinu všude, prostě to, co si myslí, tak ho to obrovským způsobem osvobodí.

 A když to se najednou zjistí, že se toho zas tak moc nestalo a jestli se někdo s tím člověkem kvůli jeho vlastním názoru přestane bavit nebo ho vyloučí ze svého života, tak co to je za člověka? Já mám spoustu známých, kteří mají úplně jiné názory politické, než mám já.

 Pořád jsme kamarádi, pořád prostě spolu komunikujeme.

 Takže já vždycky říkám lidem, zahoďte ten strach, přestaňte se bát a říkejte ty věci tak, jak jsou.

 Neskutečně se budete cítit svobodně.

 Já toto jenom teda potvrzuji jako moderátor, který tady s vámi vysílá vždy dva roky.

 A odkazy máte v popisku.

 Pokud sledujete na Facebooku, tak chcete vidět celý díl na YouTube, tak mrhněte, klikněte a podívejte se.

 Sledujete rozhovor s Jindřichem Reichlem a Janou Zvěrtek-Hamplovou, kteří jsou tady spovídáni pod vašimi otázkami.

 Já chci jenom doplnit, že pokud byste si přáli duel s některého z mých hostů, s nějakým oponentem, tak klidně napište.

 Já jsem tomu otevřený vítec, že cokoliv rád udělám.

 Teď tento rozhovor děláme společně, ne proto, aby jsme se hádali, ale proto, že jste si přáli oba dva hosty poměrně často.

 Takže jsme udělali ten takový rozhovor, kde jsou oba dva naráz.

 Do dalšího otázku pro vás.

 Já bych chtěl Petra Fialu, jestli můžu.

 My ho zveme.

 Já si přiznám, že už od nás má asi tři pozvánky a zatím nic, ale tak je to způsobené asi tím, že pan premiér je velmi vytížen.

 Ale abyste věděli, že opravdu zveme.

 Že zvu máme i dokonce pomocnici, která je skvělá Fča a děláme to znamenitě v tom smyslu, že to plníme.

 Nejsou to keci.

 Další otázka.

 Jana Dunovská.

 Je nějaká reálná možnost potrestání současné vlády za vlasti zradu, obcházení ústavy a zákonu? V závodce i když mají v současnosti imunitu? Prosím vás, stručně.

 Na toto se nedá moc odpovědit stručně, takže nebudu až tak odpovědat do detailu.

 Ono to vypadá, že by tady byly nějaké politické procesy.

 Já všechno obecně.

 Já doufám, že pokud někdo skutečně se dopustí něčeho takového, co formuluje naše právní úprava, trestní zákonník v tomto případě, tak bude potrestán bez ohledu na to, jestli je člen vlády, není člen vlády, senátor poslanec.

 Ta imunita je odvolatelná.

 O té se vždy rozhoduje.

 Zda bude uplatněna.

 Takže já říkám, že bych chtěla žít v státě, kde opravdu s ohledem i na předchozí bod je důležité velmi nezávislé souvnictví, o které jsme se opírali i v covidové době, kde souci zachraňovali to, co mohli, v řadě případů ne vždy, ale často.

 Takže nezávislé souvnictví je naprosto klíčová věc.

 A toto nezávislé souvnictví, doufám, nezávislí souci jednou dobře ohodnotí to, co se děje teď.

 Vůči komukoliv.

 To nemusí být člen vlády, to může být kdokoliv.

 Takže každý musí vážit kroky, které dělá, co prostě prosazuje a co kde prostě podepisuje a pro co kde hlasuje v Bruselu a musí se ptát, jestli tak tomu měl nebo neměl mandát.

 To jsou potom jasné věci, překročení právomocí atd.

 Nehovořím teď o nikom konkrétním, hovořím o tom, že doufám, že všichni, pokud něco spáchají, tak budou odsouzeni, tak jak prostě každý druhý.

 Nemám ráda dvojí metr, který bohužel tady teď, v řadě případů, teď neříkám úsoudu, ale obecně dvojí metr se používá běžně.

 No ten dvojí metr, já o toho začnu, jenom budu stručný, ten dvojí metr prostě vidíme a znova říkám, tak když vidím, že tady prostě policie odloží stíhaní nebo trestního známení na Pavla Novotného, který prostě má ten známý výrok o tom, že by Češi potřebovali válku.

 A kdyby prostě jste to slovo Češi vyměnili za slovo Ukrajinci a dali si to na Facebook, tak ta policie válku začne stíhat druhý den, na tom jsem přesvědčen.

 A to je prostě dvojí metr, který já bytostně nesnažím a vždycky proti němu budu bojovat.

 Co se týče imunity, tak já bych ji výrazně omezil.

 Myslím si, že imunita by měla být prostě omezena na verbální projevy, to znamená, cokoliv, co kdo řekne, tak by neměl být za to trestán v politice, kdekoliv, protože prostě to je správné.

 Ten politik nemůže jaksi cítit tlak, když se někdo, třeba se zajme na opoziční politik, že když bude kritizovat vládu, tak že ho za to někdo zavře.

 Nicméně tam by ta imunita měla končit.

 Nevidím prostě důvod, proč by poslanec nebo člen vlády měl mít imunitu za to, že někde nabourá autem nebo opidí, nebo že prostě udělá nějakou věc, která je evidentně v rozporu se zákonem.

 A třetí věc je, že bohužel v současné době prostě ta policie a státní zastupitelství nenašli odvahu některé ty flagrantní trestné činy odstíhat.

 Já pevně doufám, že prostě v momente, kdy ta vláda už u moci nebude, takže vrátíme zpravedlnost do téhle zemi, že vrátíme rovnost před zákonem a že v podstatě ty věci, které podle mnou názoru jsou vcela jasné, protože já jsem těch trestních oznámení podával celou řadu, takže se ještě zpětně skutečně došetří a že ta odpovědnost vyvozená bude, protože Tomáš Garrigue Masaryk říkal, že demokracie spočívá ve spravedlnosti.

 A pokud není prostě spravedlnost, pokud lidi necítí, že je tady spravedlnost, tak tady není ani demokracie.

 A tohle je prostě něco, co musíme vrátit do téhle zemi.

 Jenom když se pozastavím nad tím, co si říkal Jindro, že třeba toho Pavla Novotného, kterého jsi zmínil, by si hnal k nějaké odpovědnosti, to byl přece taky výrok, že jo, to mělo nějakou skutkovou hodnotu výroku.

 Jak to tedy myslíš, že to bylo výroky? To jsem říkal u politiků.

 U politiků je to zřejmé, že politik prostě ve sněmovně, když bude kritizovat vládu, tak prostě musí vědět, že za to nemůže být trestná.

 A klasicky u verbálních trestných činů by se mělo velmi, jak si šetřit, s trestně právní represí, mělo by se, jak si užívat jenom v těch úplně nejnejkrajnějších způsobech nebo případech, úplně jenom v těch nejkrajnějších, opravdu, kdy to je naprosto jasně, flagrantně jeden juridikát hovoří a dokonce i mezinární umluva hovoří o tom, že tam musí být příjime výbízení k nenávisti nebo k násilí vůči určité skupině osob.

 Tak tam ano.

 To znamená, když někdo řekne vakcíny zabíjejí a když někdo řekne prostě cokoliv o té válce na Ukrajině, tak podle mou názoru to prostě není v takové míře, aby se mělo používat právní represe.

 Ale v momente, kdy prostě řeknu, že někdo by potřeboval válku a že by někdo potřeboval, aby mu vytáhli v noci ženy a děti, aby je podřízli, tak tam všetce už to nabádání k násilí a k nenávisti je zcela jednoznačně a jasně.

 Takže i třeba u té války na Ukrajině, když prostě někdo řekne jakýkoliv názor na tu válku, tak je to podle mě OK.

 Ale v momente, kdyby řekl, Ukrajinci si zaslouží smrt a zaslouží si vyhladit z strany prostě Ruska, tak to už je trestný čin.

 Tam už je prostě jasné vyblízaní k té nenávisti a k tomu násilí.

 A to je prostě ta hranice, kde podle měl názoru by to trestním právou mělo začít fungovat, když tam bude prostě takhle jednoznačně a jasně už nabádáno k nenávisti a k násilí.

 O tom ostatně hovoří, jak říkám, i judikatura.

 Bohužel některé české soudy to nerespektují.

 Díky, Jindro, za doplnění.

 Co si o tom myslíte vy, o tom, co řekl Jindra? Zdravím Jani, to je teda na Janu.

 Velmi složitě zase odpovědět, tak aby to bylo stručně a srozumitelné i pro lajky.

 Já třeba jsem skeptick v tom a s tom se zhodujem i s Ondřejem Dostálem, se k něm také hodně komunikujeme, že prostě zdravotní právo a tak dál.

 Teď jsme byli nedávno na jedné takové konferenci.

 Například teď pokud by někomu byli prokázáni nebo někdo prokázal, u nás prostě se to nezkoumá, pro jistotu zatím nějaké nežádoucí účinky, například vakcín, tak bude velmi složité vysoudit odpovědnost, že to očkování bylo takzvaně dobrovolné.

 A vrátím se k tomu dotazu, pokud zaměstnavatele nutili, očkujte se nebo nebudete moc chodit do práce a tak dál, i tomu člověk mohl zdorovat.

 To oni budou říkat.

 Já chápu, jak to bylo složité, říkám teď, co by říkala takzvaně ta druhá strana.

 Nemuseli jste chodit do práce, teď množství ty spory povyhrávali, že jí museli dávat náhrady a tak dál.

 Já mám pocít, že ať ti zaměstnavatele se budou hájit tím, takové byly požadavky a taková byla pravidla, taková byla opatření, že ti lidé nemohou mezi jiné lidi.

 Já si vzpomínám na šikanu dětí na jedné škole, že prostě měli oddělené WC, ty děti to těžko neslymají z toho.

 Prostě různá psychická traumata do teď.

 To bylo opravdu plošné porušování lidských práv, kterému bohužel, z mého pohledu, ty lidé plošně nečelily a nebránily se tomu.

 Kdyby všichni ředitelé školy odmítly zavřít školy, tak ty školy nebyly zavřené.

 Kdyby lidé odmítly, my se nenecháme očkovat, jenom protože nás do toho někdo tlačí, tak se ta opatření musela změnit.

 Byla to určitá skupina lidí, včetně advokátů, kteří se za opatření prohlašovali za protizákonné rozporu se zlistinou základních práv a zvon.

 Ale posluzovat potom konkrétní případy v kontextu této doby, by bylo velice těžké to prokazování.

 Museli by být jasné důkazy, že například zaměstnavatel napsal dopis, nepustíme vás na pracovíště, pokud nebudete očkovaní, přestože to očkování bylo dobrovolné.

 Potom by tam vysoudit určitě náhrady šly, byly by to asi o náhradách finančních, o omluvách.

 Já pořád čekám, kdy se mi ozve aktuálně, že mi vrací blok, který mi tehdy zakázali, že jsem psala o covidu údajně nepravdy, s odstupem doby se ukazuje, jak jsem měla pravdu.

 Takže chci říct, že každý sebou neseme tyto věci, ale takové to potrestání, to je velmi náročná otázka v tom kontextu, že o ní záměrně a pořád, tam byl ten tlak mediální reklamy, poslední reklama s panem Štvrtníčkem, to byl pro mě úplně už úlet a vyhozené peníze.

 Za to by měl být někdo stíhát za ty peníze, co se za to dali.

 Ale bude těžké, že oni se obrnili tím pojmem dobrovolné, byť ohledem na to, co se tu dělo, ten pojem dobrovolný bylo směšný pojem.

 To je podobně, jak říkám, dávají se názvy tomu, co tak není.

 Očkování bylo dobrovolné, ale de facto povinné.

 Smluva není o obraně, de facto je o umožnění pobytu cizích vojsk.

 Solidarita není.

 Solidarita jsou to povinné kvóty.

 Prostě dávají se krásné pojmy velice špatným až hrůzným věcem.

 A očkováním to začalo, že bylo dobrovolné a potom se těžko prosazují náhrady.

 To jsme se prostě s Ondřejem dostálem zhodli.

 Ale nemohu vyloučit, že v konkrétních případech, pokud by takovéto důkazy byly, pokud by si to třeba i ti zaměstnanci dosvědčili, jednak nás nepustily na pracovíště, pokud bychom se nenaočkovali.

 Museli jsme živit rodiny, takže jsme se naočkovali proti své vůli.

 Tam si umím představit určité očkodnění, zejména finanční, že by tam byla nějaká trestně právní odpovědnost, to je opravdu s obrovským otazníkem.

 S ohledem na to, že se řekne, nikdo ty lidi do toho přece nenutil.

 Je to směšné, je to prostě tragikomické, ale jako takhle je prostě situace.

 Hledí z kaprilu.

 Já jenom jednou, je to.

.

.

 Covidová totalita se ničím neliší od jakékoliv jiné totality.

 Vždycky v totalitě se ti lidé, kteří plní ty věci, o kterých ví, že jsou nezákonné, tak se potom brání, když nakonec přijde na vyvozování té odpovědnosti.

 Já jsem jenom plnil nařízení a rozkazy.

 V každé totalitě to tak je.

 Jakoukoliv vezmeme v historii.

 A já prostě tuhle výmluvu neberu, protože prostě v momentě, kdy.

.

.

 Tohle si řekneme po každý, tak vždycky ta totalita zvítězí.

 Prostě totalitu může porazit jedině tím, že se ty lidi zepřou.

 Každý na tom svém úsepu.

 To, co říkala Jana.

 Prostě kdyby v momentě, kdy Semecký řekl já tady prostě nedám dětem roušky, tak kdyby se v tu chvíli tisíc ředitelů zvedlo a řeklo my taky ne, tak ten stát nemohu dělat vůbec nic.

 Vůbec nic.

 Prostě by to musel by ustoupit.

 To samé je s Davidem Slobodou a další.

 Takže já prostě tohle argumentu výmluvu, já jsem jenom plnil nařízení a rozkazy prostě neberu.

 Díky Vám obyma za Vaše odpovědi.

 Sledujete rozhovor s Jindrou, Rajchlem a Janou Zvrtek-Amplovou.

 Děkujeme za každý Váš komentář a sdílení.

 Další otázka.

 No toto je spíš poděkování.

 Martina Chyjla Vova.

 Chtěla bych Vám obyma poděkovat za Vaší práce a ochotu pomáhat všem lidem naší země.

 Jste úžasní.

 Děkuji.

 Napsala Vám.

 Taky děkujeme za komentář.

 Děkuji moc.

 Já bych chtěl poděkovat právě těm lidem, kteří prostě a to oni jsou ti, na kterých tady můžeme postavit tu změnu.

 Ne my, my se jenom snažíme ukazovat cestu, ale pokud ty lidé po ní nevýjdou sami, tak se prostě nikam nedostaneme.

 Takže já děkuji těmhle těm lidem, těm tisícům a tisícům lidí, kteří prostě dnes a denně šíří naše myšlenky a nebojí se je říkat přesto, že to mají těžké.

 To jsou ty hrdiny.

 Já bych ještě využila této platformy, že jsi nás tak tady pustil do Eteru.

 Já bych chtěla poděkovat všem, co mi nechávají na podatelně senátu různé dárky.

 Já tam myvám balíčky, teď naposledy tam byl balík prostě z klubičky vlny a podobně.

 To je taková vzpruha pro nás, že si ani to neumíte představit.

 Protože to, jako že na nás někdo myslí, i když nemusí a že když někdy z toho senátu jdu a říkám si někdy, tak se křižuji někdy.

 Tak a teď najednou mě tam děvčata z podatelní, máte tady balíček, máte tady dopis, prostě rukou psané dopisy já dostávám po mnoha letech.

 Prostě od seniorů, jak byli zvyklí psát dopisy, má to tři stránky a prostě tím já si tak jako vždycky večer dodávám sil.

 Takže děkuju všem, co prostě nás takto podporují jakkoliv.

 Ty ručně psané dopisy si schovávám jednou z nich nějaké výjadky, možná taky z veřejní.

 Že to je úžasná věc.

 Díky vám obyma divákům.

 Ivana Achaladze.

 Proč zástupci strany proříkají, že je na to pro ně zároku bezpečnosti? Ptá se.

 Tak to je zase naopak pro tebe Jindro.

 Kdyby na to dělalo to, co má, podle Washingtonské umluvy, kde v článku jedné je napsáno, že se zavazuje řešit veškeré konflikty, které vznikají na celém světě, zejména v mírovním řešení, tak by to bylo správně.

 Můj kolega Ondřej použil krásný přirovanání.

 Teď, kdy jsme byli v Český dýpě, on říkal, že přece, když jedete autem a máte špatného řidiče a ten třikrát nabůrá do zdi a dvakrát přijede v obrubní, tak taky neřeknete vyhodíme auto, ale vyhodíte řidiče.

 Prostě problém je, že na to jako takové není špatné, špatné je to, co se s ním v současné době děje a že namísto organizace, která měla působit mírově po celém světě, tak se stala prodlouženou rukou pro zájmy Spojených států amerických, který prosazuje po celém světě, ale když se prostě podíváme dneska na to, jaká je situace, tak jedna je potřeba říct, že třeba taková ta smova DCA a podobné věci, to by platilo, i kdybychom z toho na to vystoupili, takže prostě představa, že jako někde utečeme a že vyhrajeme je mylná, nic takového samozřejmě se neděje.

 Vidíme, že i státy, které se velmi ostře vymezují proti tomu, co se v současné době děje, jako například Maďarsko, tak prostě se dokáže ubránit.

 Ten problém není v NATO primárně, ten problém je v našich politicích, že se choví servilně a plní všechny nesmysly, které se na to vymyslí.

 Kdyby se chovali tak, jak Viktor Orbán a prostě bránili naše národní zájmy, no tak se nestane vůbec nic.

 A druhá věc je, která je pro mě třeba klíčová, protože z hlediska bezpečnosti je pro Českou republiku zásadní, ne aby Česká republika vystoupila z NATO, to nám nic nezmění.

 Zásadní je, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, protože pokud do ní vstoupí a teď je tam obrovský tlak, tak skutečně začne se zvyšovat napětí na ukrainsko-ruských hranicích ještě víc než teď.

 A je to jenom otázka o času, kdy se to rozhoří znovu.

 A NATO má tu výhodu, že pro přijetí nového člena musí hlasovat každý jeden členský stát.

 A když jeden řekne ne, tak ten člen není přijat.

 Takže třeba Švédsko ještě nestoupilo proto, že Maďarsko a Turecko to blokuje.

 Ten vstup Švédska neschávěli to.

 A já říkám, že za stranu PRO je klíčové ne, aby Česká republika nebyla v NATO, ale aby Ukrajina nebyla v NATO a pokud my budeme ve vládě, tak zajistíme tím, že jsme členové NATO, tak prostě zablokujeme vstup Ukrajiny do NATO.

 Prostě ho zablokujeme a nenecháme to, aby Ukrajina do NATO vstoupila, protože tam prostě by vznikalo obrovské napětí, které by v konečném důsledku ohražovalo i Českou republiku.

 Takže ten klíč je nechovat se servilně v rámci toho NATO a v momentě, kdy se budeme chovat ve prospěch českýho občanů, ve prospěch české bezpečnosti, tak v tu chvíli tam máme spoustu nástrojů, které nám mohou umožnit to, abychom se skutečně velmi účinně postavili proti všem těm nesmyslům, které tam oni vymýšlí.

 A základečná otázka, Jindro, když procházím sociální bubliny.

 Teďka Ukrajina v NATO není a stejně Rusko vlastně pochoduje dál a zabírá značná území.

 Z jakého důvodu si myslíš, že by vstup NATO do Ukrajiny byl takovým rizikem a rozhostřilo by to konflikt, když už nyní Rusko obsazuje značné území, aniž by tam Ukrajina byla? No, samozřejmě je tam ten článek 5 té ošimtnické umluvy, který by znamenal, že pokud by Rusko nějakým kdyžpůsobem zavutočilo, třeba i kdyby si došlo k nějaké provokaci.

 To vidíme.

 Prostě z té války všechno, co vidíme, ty zprávy, jako já ani vždycky je filtruji, protože to je prostě propaganda z obou dvou strán.

 Stejně tak, jako je ruská propaganda, tak je propaganda ukrajinská.

 A nevěstil by to vůbec nic dobrého.

 To znamená, představme si, veďme se do roku 1963, kdy si Khrušťov umístil jaderné hlavice na Kubu a byli jsme 5 minut od třetí světové války.

 Protože prostě američané to vnímali jako ohrožení své bezpečnosti, že mají 80 mil od Floridy jaderné zbraně.

 No a teď si představme to prostě obráceně.

 A mohlo by tady jednoznačně, jak se ty dva pakty dostanou k sobě, tak to v tu chvíli celé jednoznačně prostě bude vyšovat napětí, které tady je.

 A pokud by došlo k nějakému, jakékoliv provokaci nebo třeba propagandě, viděli jsme tu raketu převodovat.

 Kdyby Biden neřekl, že to byla raketa ukrajinská a potvrdil by, že to byla raketa ruská, tak už jsme mohli návet válce.

 To znamená, že prostě tyhle věci se mohou dít a já to jednoznačně odmítám a myslím si, že pro bezpečnost celého evropského kontinentu je správně, aby Ukrajina zůstala neutrální.

 Jakmile vstoupí do NATO, bude to zvyšovat napětí a to sebou nese i nebezpečí pro Českou republiku.

 Já opakovaně říkám, že prostě mírové řešení je to správné.

 Donald Trump říká, že by to sjednal za 24 hodin.

 Nevím, jestli by to zvládnul takhle rychle, ale věřím, že by to zvládnul, protože to mírové řešení na stole je a je to jenom otázka toho, že prostě ty strany toho konfliktu to nechtějí, protože jak tady řekl jeden zaměstnanec nejmenovaného investičního fondu, válka je dobrá pro biznis.

 A George Orwell říkal, že válka není vedena proto, aby byla vyhrána, ale proto, aby byla udržována.

 A já myslím, že to je velká pravda.

 Takže pokud by někdo chtěl, tak by ten mír už tady mohl být dávnou.

 Ukrajina by podle mě nazoru měla být neutrální, měly by v rámci toho mírového jednání být poskytnuty ukrajině bezpečnostní záruky, ale ne tím, že vstoupí do NATO.

 To si myslím, že je prostě špatně pro Českou republiku.

 Dobře, díky za tvůj názor, Jindro.

 Jdeme na další otázku.

 Vera Wolfová, jak to vidíte s problémem na Ukrajině? Dokud se tam budou posílat zbraně a zabíjet lidé? Jste pro nás světýlkem v tunelu, díky moc.

 Tak delka posílání zbraní.

 Teď aktuálně se to stále děje.

 Jak to vidíte dál do budoucna, Jano? Co jsem se toho už mnohokrát vyjádřila, já jsem, nejsem odborník na zahraniční politiku.

 Mimochodem tedy i bez toho, že nejsem odborník na zahraniční politiku, dokážu odlišit to, co je a co není v zájemu České republiky.

 A zde se Česká republika zapojuje až aktivisticky do toho, co se děje na východě, co jsem říkala od počátku, byt jsem hned, co došlo k útoku ve svém vstupu na Facebooku, tento útok odsoudila.

 To už si nikdo, jak si, nepamatuje.

 Ale to, že mluvím o tom, že to někdy Česká republika přehání se svým zapojením do tohoto konfliktu, na tom trvám.

 Ostatní státy jsou zdrženlivější a také, když někam vyjedete, jak nám říkají lidé, nevidíte nikde takovou až fanatickou podporu této války.

 Já jsem zastávacem mírového řešení.

 Podstatně bych podepsala tam tu závěrečnou část, co říkal Jindra, že kdyby už se chtěl dojednat mír, tak už se dojednal.

 Já se domývám, že o tom zákulisí víme strašně málo.

 My, co jsme v ně, dokonce i senátoři si myslím, že jsou v ně, nemají všechny informace, co mě zaráží, tak mě zaráží takové pubertální výroky našeho ministra zahraničí, které publikuje, které prostě k němu nenáleží.

 Takže jinými slovy, chci říct, že to, že se eskaluje, to, že vlastně už se prohlašovalo, premiér Fiala když si řekl, jsme ve válečném konfliktu, jsme jako ve válce a tak dále.

 To jsou věci, s kterými já nemohu prostě souhlasit, protože jsem zastánce bezpečnosti České republiky a já se domnívám, že Česká republika nebyla tak, která by chtěla někoho napadnout nebo s tím s někým být prostě ve válce.

 Česká republika by měla chtít mír a měla by všemi možnými prostředky o to usilovat vlivem v NATO, vlivem prostě v Evropské unii, ale já mám pocit, že my jsme ve vleku těch, co tu válku spíše chtějí a to mě prostě vadí.

 Říkám, nemáme podle mě všechny informace, možná se ještě jednou budeme divit, nevím, jak je věrohodné, co říká Putin, nemohu prostě vidět, jak je věrohodné to a to.

 Já nejsem ani zastánce Putin a bytně to všichni, co nemají argumenty, říkají.

 Ale jde mi o mír.

 Jsem odpůrce války a to pokud se ta válka připravuje naprosto viditelně, už i tou smlouvou o obraně, pokud se připravuje tím, že prostě se říká, musíme zbrojit a tak dál.

 Já bych jako ráda připravovala mír, ale nevidím v tom nic, že by se v tom něco dělo.

 Takže to, co se děje, tak říká Linda, já to podepisuju, myslím si, že je to dobré pro určitý biznis, myslím si, že spojené státy, neříkám, že usilují, mohou usilovat o konflikt s Ruskem, proto také to, co se děje kolem války na východě se hodně řeší, na půlě spojených států létá tam prostě Vzelenský, uzavírají se tam si to smlouvy, takže jsem k tomu velký skeptik a jako malá země uprostřed prostě Evropy, která už měla zkušenosti řadu z minulosti, tak by měla být velmi obezředná, koho bude kopat dresu a co bude podpohovat.

 Já jsem za stánce prostě mírových jednání, vyvolat tam mírová jednání a nejsem za stánce přípravy války a že bych jako plně tleskala tomu, že prostě hurá, připravujeme se na válečný konflikt, musíme zvýšit a tak dále potaží mu to, co se děje v české armádě, to už je spíš jako karikatura, tam pan Řehka a tak dál, paní Černochová, to ani nechci tam o tom už hovořit, nějaká důvěryhodnost tady těchto věcí.

 Takže opravdu jako pro mě obrovsky neznámá, proč my jsme se do toho tak aktivisticky zapojili, aktivismu používám záměrně a nemá to s racionální zralou úvahou pod důkladným rozmyslu vůbec nic společného.

 Takže jsem za stánce mírových jednání, že všechno ostatní je špatně.

 Všechno ostatní je špatně.

 Já se krátce zkusím vyjádřit, zapravé samozřejmě nikdo z nás není za stáncem Putina, nikdo, to je prostě nesmysl.

 Já vždycky tu situaci vidím z pozice České republiky.

 A z pozice České republiky bytosným zájmem bezpečnosti český občanů je, aby ta válka skončila co nejdřív, protože každý den je tady riziko eskalace.

 Každý den.

 Mně přijde, že ty lidi si vůbec neuvědomují, jak se chojí nezodpovědně, zejména v té naší vládě, že prostě se to může rozhořet zítra, zítra, na, na, na, do celosvětovýho konfliktu.

 To tady někdo chce? To tady, jako, ta, ta situace, že prostě může skutečně se z konvenční války stát válka jaderná, to tady někdo chce? Jsou ty lidi normální? A to nebezpečí je prostě nenulové každý jeden den.

 To znamená, z pozice České republiky je klíčové, aby ta válka co nejdřív skončila.

 Takže mně je úplně jedno, jestli Putin nebo Zelenský, já už jsem mnohokrát řekl, že oba dva ty, ty režimy oba dva ty státy jsou skorumpované, že jsou prostě, je to, je to válka, která je velmi, velmi složitá, ale prostě odmítám to, aby, aby jakýmkoliv způsobem Česká republika do ní byla vtahována.

 To je pro mě ten základ.

 Co se týče, musím, musím prostě jít, Maričko, do některých citátů.

 Dwight D.

 Eisenhower, když končil, můžete to najít na YouTube, jeho projev, budeme čelit bezprecedentnímu spojení zbrojovských komplexů, finančních skupin a jich propojení na politiku, které nás bude prostě vtahovat do různých konfliktu.

 To předpovídal už člověk, který byl generálem za druhé světové války a varoval před tím, že tohle, tohle, že to takhle skončí.

 A do toho Robert Fitzgerald Kennedy, kandidát na prezidenta za demokratickou stranu ve svém úžasném projevu, prostě zmiňoval, jak JFK říkal, nebo jak říkal JFK se potkával s Hrušťovem, Reagan se potkával s Gorbáčovem, aby prostě udrželi nějakým způsobem stabilitu v rámci toho světa.

 Tak proč se proboha nemůže potkat Biden, no Biden asi ne, ale ty lidi, který ho řídejí s Putinem a nedomluvit prostě nějaké, nějaké řešení.

 A když tam prostě říkal krásnou větu, kdy se Omar Bradley, generál, ptal na Johna Fitzgeraldu a Kennedyho, jaký by chtěl mi epitaph na svém náhropku, tak on říkal, he kept peace, ten, který udržel mír, protože to je nejdůležitější povinnost každého politika.

 To znamená jinými slovy, já se nechci na válku připravovat, nebo na ozbrojený konflikt připravovat, jako říká paní Černochová a pan řeká.

 Povinností těch politiků je udělat maximum pro to, aby tomu ozbrojenému konfliktu předešly.

 To je jich povinnost.

 Ne se na ně připravovat, předejí.

 A to je přesně to, co my bychom chtěli.

 Helena Kličková.

 Přibývá v Senátu a sněmovně počet těch provládních členů nebo těch osvícených? Jani.

 Složitá otázka.

 Něco jiného je prsty na hlasovacích tlačítkách, něco jiného je, jak se říká, mimo tyto prostory.

 Nemohu hodnotit sněmovnu, tam se nepohybují, tam vidím, že zatím se hlasuje poslušně, což je logické.

 Kdyby se přestal hlasovat poslušně, tak padá vláda a oni přichází o poslanecká křesla.

 Tam je to naprosto jasné.

 V Senátu musím říct snad jednu pozitivní věc.

 Tak to vnímám.

 Obecně tedy první měsíc v Senátu jsem byla velmi nešťastná právě z toho takového nepřátelského prostředí.

 Někdo mě ani nepozdravil.

 Pani Němcová dokonce spochybnila, že mi lékaři z ODS poskytovali první pomoc, protože jsem taková ta opoziční, což jsem naprosto nechápala.

 Nebylo mi tam v tom prostředí dobře.

 Nepohybuju se v takovém prostředí už prostě 20 let.

 Ale musím říct, že se to nechtějí zlepšit, ale mám pocit, že když pochopili, že jsem jako normální člověk s určitou snad inteligencí, tak mám pocit, že se s většinou senátorů mohu prostě normálně bavit.

 Dokonce jich bavit, že máme jiné názory.

 Použili jsme na půdě výboru jeden bon mot, jsem jim říkala, podívejte se, nemusíme tady se prostě na sebe mračit, musím říct, že přijetí třeba na půdě výboru, ve kterém tam funguji, bylo velmi přátelské.

 S řadou senátorů už si tykám a občas se vyhneme nějakému tématu samozřejmě, nebo se tam udělá nějaký černý humor, ale já jsem řekla, podívejte se, my v podstatě se nezhodneme jenom v jedné jediné věci.

 Vy si myslíte, že máte skvělou vládu a já si myslím, že ta vláda by, jako stojí za houbě a měla by odejít.

 Tak to způsobilo docela úsměv, že je to jenom tato jedna věc.

 Ale musím říct, že řada věcí teď, už je tam skupina senátorů, kteří bez shledu na to, jakou mají značku, hlasují podle sebe sama.

 A mě to velmi těší.

 A dokonce například, když jsme tam vyvolali jednání o právu zachovat hotovost v ústavě, jak ji přijeli Slobáci už, právo na hotovost, z jednoho prostého důvodu, že do ústavy nemůže zasahovat Brusel, tak proto je to důležité v ústavě, tak neprošlo to o jediný hlas.

 Takže já mám pocit, že takových těch věcech, které nejsou až tak politické, tak může převážit na půdě senátů občas hlas rozumu a já jsem tomu velmi ráda.

 A dokonce, když třeba jedenáct, deset, dvanáct, jedenáct, čtrnáct, kteří hlasují proti té většině, tak já mám z toho hrozně dobrý pocit.

 Teď, kdy se tam schvalovala navědomý správa o stavu EU, tak já jsem tam velmi kriticky vystoupila, i někteří kolegové, a potom jsem si všimla, že proti přijetí navědomí této správy, což je otázka principu, tam to jako to hlasování z dramatického nezmění.

 Je to otázka principu.

 Jsme hlasovali tři, pan senátor Canov, Čunek a já, takže nejsem tam zdaleka osamocena a mohu říct, že prostě pokud to světílko se jako rozsvítí, tak si troufám říct, že to jedno bude na půdě senátu.

 Tamti lidé jsou, vyřeklám ve směch, velmi chytří, velmi zkušení, protože jinak by nebyli zvolení většinovou volbou, ale prostě někdy mají tu značku za jménem, která někdy převažuje před jejich vlastním úsudkem.

 Hlasují poslušně, moc nad těmi věcmi někdy možná ani právě nepřemýšlí, plní senátorů v regionech třeba velmi jaksi perfektně, ale jak říkám, sesněmovný světílko jaksi neočekávám, ale pokud kdy se to tady zlomí, tak se to zlomí na půdě senátu, že mimo právě ty hlasovací tlačítka, se mnou mnozí hovoří naprosto jinak, dokonce už padají, my víme, že ta vláda prostě selhává a je to jejich vláda, ale momentálně prostě asi nechtějí nové volby atd.

 A zase s černým humorem tam se představují, že se tím nezajímá, čím déle bude tato vláda u moci, tak tím potom více opozice vyhráje.

 Takže takhle už se tam vtipkuje s černým humorem a myslím si, že ti lidi spolu dokáží mluvit i třeba, jaksi, když mají úplně jiné názory.

 Já takové vyloženě nepřátelství nebo takovou tu ignoraci, že se míjíme, ani se nepozdravíme, to jsou opravdu ojedinělé případy pěti, šesti, sedmi lidí.

 Naopak jsem teď překvapena, že se tam to ovzduší velmi změnilo a myslím si, že i přesto, že tam vystoupím jaksi velmi kriticky, tak potom i po tom vystoupení mi řeknou, to jste nám to zase nedala a tak dále.

 Takže už je to v této poloze.

 Není to tak nepřátelské, jak po tom nástupu.

 Děkuji za to znovení.

 Já budu úplně krátký, jak ty sněmovně.

 Tam samozřejmě je daleko víc, že auto je ta stranická disciplína.

 Je o to tam utužená.

 Myslím, že se ukazuje, že kdybychom neměli 200 poslanců, ale stopo poslanců, tak tam nebudou nyní 108 ale 54 a nezměniloby se vůbec nic a hodně bychom ušetřili na nákladech.

 Mimochodem, když vidím, že že vždycky říkají, všechny strany jsme se shodli, že si snížíme platy, ale neschodli jsme se na tom jak.

 A samozřejmě zase se sníží platy a říkají, jak lidé si musí vyžít.

 To je arrogance, to se nedá jinak nazvat.

 A já zase musím říct, že to klíčové, co je, je to, co říkala Jenška, že ono se to může změnit jen v Senátu, ono se to musí změnit i v té poslanecké sněmovně a jediné, kdo to může změnit, tak jsou lidé.

 To znamená, že nejdůležitější, aby chodili k volbám, protože třetina lidí v téhle zemi nechodí k volbám takže je klíčové, aby lidé šli k volbám, aby si uvědomili, že ten jejich nehlas, ten jejich toho rozhodnutí, nejít hlasovat, má velmi zásadní dopady na jejich vlastní život a na budoucnost jejich dětí.

 To znamená, musí si to uvědomit ty lidi, že jinak to změnit nejde.

 Žádná revoluce, žádná změna systému nebo něco takového dohledné době se konat nebude a ty lidé musí vzít tu zodpovědnost za svou zemi a za svou budoucnost do svých rukov a volbám prostě přijít.

 Díky moc za doplnění, za odpověď Jani od tebe.

 Další otázka.

 Jiří Janeček, jaké konkrétní kroky by bylo možno udělat k vyrovnání rozpočtu? Tak toto je specifická otázka, která se týká financí, jenom můžete, pokud chcete, reagovat nějak stručně.

 Já budu reagovat stručně, to se nedá v tomto rozhovoru, navíc nejsem ekonom, takže to já se radím se svými ekonomy.

 Pokud by taková věc byla, tak jenom řeknu, že v podstatě stát nesmí rozhovovat tam, kde by neměl.

 Měl by šetřit tam, kde by měl.

 To je naprosto jednoduchá věc.

 Víš, jak jsem zmiňovala, ten Národní institut, nebo co to tam vzniklo za půl miliardy a prostě to všechno, co zmiňoval Indra, jak prostě něco se říká, něco jiného se dělá.

 Takže to je opravdu otázka na ekonomii, ne jako na advokáty, si troufám říct.

 A pokud pustíš ke slovu, jako Indru, ten o tom má přehled, takže já bych Indra vůbec tady slovo nedovala.

 Neříkám to jako.

.

.

 Indro, já budu naopak úplně stručný, abychom si to řekli naprosto jednoznatně.

 Je potřeba na jedný straně šetřit a na druhý straně navyšit příjmy toho státního rozpočtu.

 Kde šetřit? Ne na lidé.

 Zásadně příštím roce nejde zvýšit o 40 miliard lidé na obranu.

 Naopak ještě bych je o 20 miliard snížil, takže je to asi 60 miliard doma.

 Okamžitě všechny tyhle nesmyslné politické neziskovky, kde plynou obrovské peníze, odstřihnout od veřejných peněz.

 Zatřetí všechny ty ministerstva, které tam mají různé IT zakázky a podobné věci, tam utíkají neujeřitelné miliardy a určitě bychom to dokázali velmi rychle utnout a udělat ty dohody úplně jinak.

 Tip je v tom, že když třeba na armádě, když tam dáte 60 miliard mín, tak to nebude mít mín, když se prostě nebude krást, když se bude prostě nakupovat za ty ceny, za které se nakupovat má.

 A za poslední, co se týče šecení, tak je to určitě na těch vakcínách, protože já nejenom, že bych nedával žádné 3 miliardy fajcru, které máme platit jako smůní pochytu, já bych je naopak žaloval, ať ty peníze vrátí, protože celý ty vakcíny, to byl absolutní podvod.

 A oni prostě deklarovali vlastnosti u výrobku, který nám dodali, který ten výrobek prostě ty vlastnosti nemá.

 To znamená, je tam podle měho názoru skvělý podklad pro žalobu, aby to ten fajcr vrátil a on by ten sport nechtěl.

 A co se týče zvýšení příjmů státního rozpočtu, tak opět nikoli od lidí zvyšovat daně lidem, ale zcela jednoznačně prostě zdanit ty nadnárodní korporace, protože z téhle republiky odchází stovky miliard korun ročně na různých dividendách a různých padbách a nikdo se na to vůbec nepodívá.

 Takže banky, energetické společnosti, mobilní operátoři, potravinové řetězce.

 V momenti, kde měl stejný problém Orbán Loni, tak zdanil tyhle ty nadnárodní korporace, ne lidi.

 A to je prostě to, co my si musíme vrátit sem, protože celá ta tiskovka té vlády byla o tom, kde se berou peníze lidem a kde vytáhnou ještě víc peněz od lidí.

 A to je špatně.

 My musíme prostě ušetřit na provozu toho státu, který je prostě rozbobnalý úplně nesmyslně a neuvěřitelně.

 A to je žádná kvalitativní změna, protože to jsou peníze, které tečou úplně zbytečně do kapes lidí, kteří jsou navázáni na ty jednotlivé rezorty a na ty jednotlivé politiky.

 A co se týče příjmů, tak skutečně v tuhle tu chvíli ty korporace, ty nadnárodní společnosti, které tady vlastní banky, které dostali ty banky za hubičku, tak prostě musí začít platit svůj férový podíl na provozu tohoto státu.

 A to nikdo z těch politiků současného vlády neřekl, že je potřeba sáhnout těmhle těm lidem do kapsy, protože tam ty peníze ještě jsou a ty prostě skutečně se musí začít podílet na nákladech našeho státu.

 Já jsem říkala nepouštět ho ke slohu, ale já se zavnu, ale zase to krásně zhrnul.

 Jenom doplním dvě věci.

 Zatímco já bychom to právě řešili takto komplexně, tak my budeme pokutovat lidi, že předčasně splatí hypotéku a zvýšíme náš znemovitostí.

 To mi přijde prostě absurdní.

 To i jako neekonom, jak jsou tady teď ty pojmy nerůst, tak jako neekonom, prostě to pochopí každý, když to řeknu člověk, který má jedna, jedna jsou dvě.

 Takže my prostě šetříme na naprostých prostě banalitách a to postihuje těžce ty lidi, ale prostě ti ostatní se budou smát a budou obchodovat a budou prodávat vládě kdeco.

 Prostě no nic, prostě to by chtělo věřit.

 Jdeme dál.

 Já myslím, že to je jasný všem divákům, že pochopili to, co jste říkali a jak to vnímáte, zase nám napište do komentáře.

 Takhle vás vzvu do debaty.

 Jestli třeba máte jiná stanoviska, budeme taky rádi.

 Daniela Lazarová, budete chtít prosadit hlasování o referendum na téma setrvání v EU? Já tentokrát budu slučná, pokud se EU nezmění z tohoto byrokratického molocha, který se změnil v novodobé RVHP, které se nezaměřuje na pomoc Evropě v úči světu, ale buzeruje své členy tisíce směrníc.

 Já jsem to říkala v té zprávě o stavu EU.

 Pokud se ta EU celá zásadně nezmění, o čem teda těžce pokybuju, tak ono to stejně tak dopadne, že ona se sama rozpadne a možná i bez referenda.

 To, co se tady děje, to je neuvěřitelná buzerace od naprostých blbostí až po zásadní věci.

 Takže jinými slovy, podle mého názoru nebude muset být ani referendum, že ona se opravdu rozpadne zevnitř, ale pokud se nezmění a bude to pořád tak, tak potom nechtěla bych, abychom v tom byli osamocení, chtěla bych, aby to byla třeba iniciativa středo evropských zemí.

 Teď budu improvizovat Maďarsko, Slovensko, Polsko atd.

, že bychom vystoupili společně, protože v takovémto uskupení dál se trvává, to by dělal jako pouze sebevrach.

 To je prostě byrokratický molo, který stojí neuvěřitelný peníze a zase použijí podmot, ve velké většině svého času řeší problémy, které sám vyrobil.

 Víc prostě jako zelená politika, která nás prostě ničí v rámci celého světa na strašně malém světovém prostoru.

 Tím neříkám, že je všechno špatně, ale prostě naprosto se, co jsem vytýkala teď právě o stavu EU, je spousta krásných slov, spousta všeho, o shůzování, o shůzování a tak dále.

 Ale naprosto mi tam scházela důsledky, takže já jsem mluvila o tom, co v té správě není.

 Prostě my něco rozhodneme a nepřemýšlíme nad důsledky.

 Teď hovořím o EU.

 Takže chybí mi tam zdraví selský rozum.

 Já mám pocit, že ten západ si neprožil socialismus, tak ho potřebuje prožít.

 Už ho máme za sebou.

 Takže v podstatě ano, pokud by to takto šlo dál, prostě neměnilo se to, tak bych oslovila i okolní státy.

 Takže prosím vás, budeme tam ještě, nebudeme, uděláme něco středoevropského, svého vlastního, abychom si chránili mější hranice, abychom si chránili ekonomiku, že sám voják Poli to má špatně, ale určitě si umím něco podobného představit.

 Prostě zdraví rozum, že to, co jde teď v Bruselu, rozhodně není zdraví rozum.

 To je diktátor, který prostě určuje členským zemím, jak mají myslet, jak se mají chovat a jak mají to mít i nesmyslné prostě věci.

 My bohužel, tato vláda je prostě bezmyšlenkovitě poslouchá.

 Vis poviná solidarita.

 Ten pojem mohlo by myslet pouze blázen.

 Prostě, takže asi tak.

 A situace je taková, že buď toho to zastavíme, vidíme AFD, jak Německu posiluje.

 To je prostě reakce na to, co dělá ta Evropská unie, co vymýšlí za úplné blbosti a co ti zelení prostě tady nás tady terrorizují a dělají tu zelenou inqvizici.

 Takže my se blížíme k rozcestí, kde buď to vyhraje tenhle ten zdravý rozum na bázi prostě kykla Orbána, třeba u nás někdo taky bude ve vládě, kdo bude rozumnej a ne tahle ta servilní sebranka.

 A vrátit tu Evropskou unii zpátky do těch kolejí EHS, ve které měla být a ve které prostě mohla sloužit a fungovat dobře, anebo se ta Evropská unie rozpadne.

 A rozpadne se dřív, než my bychom zrealizovali czech ZID.

 Protože prostě pokud vyhrají těhleti eurosoldruzy a budou dál prosazovat něco, jako je povinná solidarita, jako je zrušení právoveta, jako je odepření maďarskou předsednictví v příštím roce, jako je CBDC měna a tak dále, tak prostě ten protitlak bude sílit a celá řada zemí začne zvažovat odchod.

 A pokud to, co říkala Jana, je naprosto správné, prostě ekonomicky, abychom to zvládli, tak musíme odejít případně v nějakém větším celku.

 To znamená v nějakém středoeuropském celku.

 Ty země, které jmenovala Jana, jsou naprosto v pořádku.

 Já bych ještě přidal ty balkánské země, jako je Slovensko, Chorvatsko, možná Srbsko, které není v současné době v Evropské unii, ale má k nám, myslím, velmi blízko z hlediska historie a tradic.

 A prostě vytvořil nějaký středoevropský EHS, kde by nebyl žádný Brusel, žádná centrál.

 A prostě premiéři těch zemí by se sešli a rozhodovali o tom, jak dále byl by tady společný obchod, pohyb kapitálu, služeb, přezranční, žádná cela a podobné věci.

 Takže já jsem přesvědčen, že se blížíme opravdu ke klíčovému střetu.

 A nebo prostě začne rozpad Evropské unie, a ten rozpad může být blíž, než si myslíme.

 Když v roce 1990 bych řekl někomu, že se za rok rozpadne Sovětský svaz, tak bych se smál a přesto se to stalo.

 A pokud ta Evropská unie bude pokračovat v tomto, tak se rozpadne velmi rychle.

 Ne, že zanikne, ono zůstane třeba Německo, Francie, Benelux, ale tyhle ty země, které prostě jsou, které jsou v tomto země, které jsou v tomto země, tak podle mě odejdou v jednom balíku.

 A tam to má smysl.

 Pak by to dávalo skutečně smysl, než tady pracovat na nějakém chexitu a teď tady dělat referendum, což prostě je nepřipravené, bez jakékoliv alternativy.

 Nikdo neříká, co bude dál, tak chexit a co bude dál.

 To je prostě ten největší problém, že ono to má ekonomické implikace a obrovské a obrovské důsledky.

 Takže buď to vyhrajeme, a já doufám, že vyhrajeme, že to zlomíme, anebo prostě se to nepodaří a pak začne drolení Evropské unie a pak musíme být připraveni spolu s těmito státy, které jsem tady jmenoval, prostě z té Evropské unie odejít a vytvořit nějaký vlastní subjekt, který bude ekonomicky konkurenceschopný a bude obdobovat jak s Evropskou unií, tak třeba s BRICSem a bude mít korektní vztahy po celém světě.

 To je moje vizit.

 Děkujeme moc za vaše odpovědi.

 Další otázka pro vás.

 Pokud můžete prozradit, tak s kolika skupinami a kolika odbory jste již domluveni na dalších krocích proti vládě? Tak to je asi na mě.

 My máme zítra důležité jednání a budeme se o tom bavit.

 Bohužel problém je zase tak, jako všude, že lidé dole takzvaně jsou naštvaní a chtěli by něco s tím dělat a třeba byli připraveni na stávku, ale ti nahoře v těch dobře placených pozicích, tak ti zase radikální nejsou a bojí se, že by ho ty své pozice mohli přijít.

 Takže je to o tom, že je potřeba dát to dohromady ze spoda, což je mnohem těžší, než kdyby prostě tady odbory fungovaly tak, jak mají.

 To znamená, že pan Strzdula by nevyhlašoval stávkovou pohotovost a pak stávkový výbor.

 Já čekám, že příští krok bude stávková pohotovost stávkového výboru a bude se pořád jenom, jak si nějak vyhořovat a říkat vy, vy, vy, ale reálně se neudělá nic.

 Tady je potřeba jasně říct, že tahle vláda opravdu devastuje tuhle zem, že ji nemůžeme dát dalšího dva a půl roku, protože ona je tím hlavním problémem, který tady v současné době prostě ničí budoucnost naší země a já pevně doufám, že si to ti lidé uvědomí, že se nenechají uplatit tak, jak je to běžné, že prostě v momente, kdy už někdo opravdu zlobí, tak se tam pošle nějaká dotace nebo něco podobného a zase se zavře těm lidem pusa a že prostě nevymění tenhle ten, těchto a že se to povede.

 Přesná čísla říct nemůžu ani s kým, protože to by nám narušilo ta jednání, ale je těch lidí hodně a věřím, že se toho, že se to podaří.

 Díky moc.

 Otázka od Gary Batmana.

 Co vám tak úžasného přijde na Rusku a proč přebíráte narrativy jeho propagandy? Ptá se.

 Já na to nevím, já nic takového nedělám, takže to se mi tam se mi už podsahová odpověď, takže ne, jako nic takového nedělám, nepřebírám já bráním Českou republiku, tak jsem skládala slib jako senátorka, takže nebudu hrát jaksi pod taktovkou žádného jiného státu, žádného jiného skupení, prostě jde mi o zájmy České republiky a všechno ostatní jde prostě stranou, takže nic podobného, co tam podsahová, tak opravdu ne.

 Já na to zareaguju v podstatě stejně, protože prostě nikdy jsem neřekl, byť jediným slovem ani nenaznačil, že by Putin byl, měl nějaké moje sympatie.

 Opakovatně říkám, že prostě ve válce jde propaganda s obou dvou strán.

 Tenhle člověk evidentně si myslí, že Západ říká pravdu a Rusko říká lež, ne, lžou obě dvě strany, že je Rusko a lžej, Západ, že je Ukrajina.

 Ve válce lžou všichni, všichni, prostě.

 Jakmile začne válka, tak už přestávají správy a jde jenom propaganda.

 A to znamená, že pro mě Putin nemá žádné sympatie, pro mě je to prostě o tom, že já budu vždycky reprezentovat zájmy občanům České republiky, našich lidí a jejich zájmu je prostě to, aby na Ukrajině nebyla válka.

 To je to nejdůletější a toho musíme dosáhnout za každou cenu.

 Věřit v nějaké jaksi toho, že Ukrajina za 10 let, někde vyžené Rusi prostě z Donbasu a podobně, já tady nechci dalších 10 let válku.

 Já tady chci prostě co nejdřív mír, to je pro mě ten základní.

 Ale rozhodně nejsem základný za stance Plutina, to je absolutní nesmysl.

 Dokonce musím říct jednu věc, jednu větu, že ty skutečně proruské kruhy, které tady jsou, tak ty už dneska říkají, že Reichlej je protiruský a že až se přijedou na korbách ruských tanků, takže si to se mnou vyřídí.

 Abychom věděli, kde jsme, že méně se mi říká, že jsem proruský a ta proruská scéna mě říká, že jsem protiruský, což je ale přesně pozice, ve které chci být, protože to jenom jasně ukazuje, že to vadí oběma stranám, že ta prozápadní strana mě nemá ráda, ta proruská strana mě nemá ráda, protože já prostě prosazu zájmy České republiky a českých občanů, takže já jsem v té pozici komfortní a rozhodně se z ní nehodlám jaksikoliv ubírat pryč.

 Protože jste tady říkali mnohé věci a rozširovali jsme ta témata, tak já poprosím nějakým způsobem stručně, vezmeme pár posledních otázek, vysíláme už hodinu a půl přátel, abyste taky měli čas na sebe, na rodinu, na děti, na to, co je třeba pro vás klíčové.

 Takže zvu vás teďka, pojďte stručně odpinknout, ale zároveň, abyste nic nevynechali.

 Některé věci se budou možná opakovat, tak to tady řeknu.

 Gary Batman, proč totálně lynčujete novináře? Ti přeci nejsou o to, aby vás chválili.

 Tak novináři nejsou o to, aby vás chválili.

 Vy jste tady teda zmiňovali to, co vám konkrétně vadí.

 Doplněli byste něco k tomu stručně, nebo můžeme jít dál? Já nelynčuji novináře a lynčování stvrdím i tak jenom bych opravila otázku.

 Ale ne, já nelynčuji novináře.

 Oni lynčují mě a to jim prostě jako zazlívám.

 Tak to je, oni nám dávají v podstatě nálepky, vkládají nám do úst něco, co jsme nikdy neřekli a nedávají nám prostor vlastně se proti tomu bránit.

 Protože to je, jako jestli tady někdo někoho lynčuje, tak skutečně novináři nás, nejmě.

 A pokud Gary Bettman naráží na to, co se stalo v Benešově, kde prostě pan Bartkovský tweetoval z toho sálu, kde tweetovali jednu lež za druhou.

 To bylo tak strašně vtipné, když jste v tom sále a zároveň si čtete to, co on o tom píše, tak si říkáte, on je nikde jinde.

 To není možný.

 A jak tam říkal, že prostě jsme vyzývali na nějakého jeho napadání a že musel odejít, aby předešel konfliktu.

 To je tak strašedelná léž, těch 120 lidí, který tam bylo, všichni, kdo se dívali na stream Petě Redove, tak věděli, že on tam dvě hodiny seděl nohu přes nohu, nikdo mu nic nedělal, prostě jenom se mu lidé vysmívali, protože nic jiného si ten člověk nezaslouží.

 Ale žádný konflikt nehrozil, nikdo prostě nevybízel k tomu, ať mu jde někdo fyzicky ublížet.

 To byl absolutní léž.

 A on se prostě po dvou hodinách zvedl a odešel, protože už měl padlá vtělí domů.

 Ale rozhodně neodešel, protože by se chtěl vyhnout konfliktu.

 Takže bohužel, že my jsme vždycky jednoznačně proti jakémukoliv násilí nikoho nerinčujeme.

 A jestli někdo tady někoho ninčuje, tak novináři nás a rozhodně nejmíme.

 Další otázka.

 Gary Batman, proč každého v komentářích na svém Facebooku zablokujete za to, že projevili odlišný názor, proč? Chcete by se, chcete k tomu něco doplnit? Já myslím, že to bylo dostatečné, pokud si cítíte, že ještě něco k tomu doplníte.

 Já chci doplnit, že prostě ta otázka není pravdivá.

 Já pokud blokuji, nebo zprávci blokují, že já mám prostě už tam 82 tisíc příznivců, takže nemohu číst všechno, čte nás to asi 4-5 lidí.

 Blokujeme pouze ti, co používají hrubé vulgární urážky.

 To je všechno.

 Názor jiný nám naprosto nevadí.

 Já to mám stejně a jenom doplním toho, že v podstatě pokud se někdo věcně diskutovat, skutečně, tak si s ním diskutuju, ale pokud někdo prostě píše a ještě třeba zvolí formu tykání intro ty proruský trolle, no tak jako co si mám dělat? Co si mám diskutovat? Ten člověk nechce diskutovat.

 Ten člověk chce prostě jenom šířit nenávist a šířit lži a pomluvy a takový člověk prostě si nic jiného než blok nezaslouží.

 Já teda musím říct jenom krátce, že jsem si všiml, jak některé skupiny nebo lidé opravdu používají tykání v těch komentářích.

 Jako, že vytváří pocit u komunity, že se znáte osobně.

 Mně to přijde fascinující, protože se setká vám s těmito hejtry, troli velmi často a většinou se vyznačují tím, že tykají bez nějakého svolení.

 Tak to takhle jenom.

.

.

 Oni jsou to neomarxisti a soudruzy si vždycky tykali, takže to o ně jenom přebírají, prostě zvyky zminuláte.

 Je to zvláštní, je to zvláštní.

 Nějaká komunikační strategie zřejmě, jo? Komunikační strategie.

 Já už prostě na to kašlu, pokud je někdo zprostý, vulgární, tak dostane blok, nám prosto nevyjsvětluju, nekomentuju, nediskutuju.

 Tečka, to používám tečka v jiném smyslu.

 Půjdeme dál.

 Pojďme dál.

 Jana Dominika, co si myslíte o takzvané nepolitické politice podle Havla? Tak toto může být rozsáhlá debata.

 Taky tak, no.

 Jenom mě řekněte, ladí to s vámi nepolitická politika Václava Havla? Já k tomu řeknu asi jednu věc.

 Winston Churchill, když si řekl, že parlamentní demokracie je nejhorší způsob vládnutí, ale zatím nikdo nevymyslel žádný lepší.

 A to je podle mě otázka neodpovědná tuhle otázku.

 Prostě ta zastupitelská demokracie, parlamentní demokracie má tisícky.

 Všichni je vnímáme, všichni je vidíme, ale prostě zatím tady není žádný lepší systém a myslím si, že v dohledné době žádný takový nepřijde.

 A nepolitická politika je podle mě oxymoron, to je hloubost, to neexistuje.

 Buď to je to politika, nebo to není politika, ale nepolitická politika není.

 Janík? A tady zrovna uvidíte, že budu s Jindrou mírně, mírně polemizovat.

 Já jsem v úhozovkách kapitulovala před nepolitickou tím, že jsem kandidovala do senátu, že jsem pochopila, co ty tři roky bude proti covidu, že jinak se se mnou nikdo nebude bavit.

 Mě neodpovídala ministerstva na otázky, byla jsem pro ně nikdo.

 Teď jsem pro ně senátorka, proto možná ta paníka potom zvolení.

 Jo, že senátor má spoustu práv, i když je jeden, má právo na informace.

 V tomto smyslu prostě je nutné, aby lidé, podle mě, mého typu, teda možná, kteří se nedají, když to tak řeknu, do té politiky vstoupili, by to už neměli v plánu.

 Takže musí vstoupit do té politiky, takže bez té politiky to nejde.

 Pokud jde o pojem nepolitická politika, já si myslím, že nepolitická politika vynesla pana Havlá do funkce prezidenta, protože já jsem tehdy na té letný, kde bylo milion lidí, byla.

 Na rozdíl od některých mladých a neklidných.

 Takže pokud by měla nepolitická politika změnit situaci v naší zemi, to znamená, jaksi tlak milionů lidí na letné způsobí to, že tato vláda skutečně odejde a bude tam teď nějaká možná skupina odborníků, která napraví nejhorší škody a potom klasicky nové volby.

 Tak v tomto smyslu jsem pro nepolitickou politiku, že ti lidé, co by přišli na tu letnou, by nebyli politikové ani do ní neplánovali jít.

 Ale mohli by pomoci těm, co by tady tu zem stěli dá do pořádku.

 Takže v tomto smyslu já doufám, že až příště bude nějaká taková akce vyhlášena, aby tato vláda skončila patrně asi po prázdní náha, že prostě ať si lidé odpočinou na to.

 Tak nepolitickou politiku vidím v tom, že opravdu by, když to řeknu, se zvedly z celé republiky bez ohledu na kilometry a na tu letnou přijeli.

 A opravdu zase nás tam bylo milion lidí, aby jsme řekli, co s touto zemí chceme dělat.

 Říkám, já jsem tehdy, bylo mi tehdy 23 let, já jsem na té letné byla, vzpomínám si, jak pan biskup Malý, teď biskup Malý, Václav Malý řekl, gusto je tady gusto, tehdy ho kritizovali, jak je to vulgární, umíte se to představit dnes? Gusto je tady gusto.

 A ta jedna věta tehdy se stala symbolem doby a tato nepolitická politika opravdu smetla vládu a udělala změny v této zemi.

 V tomto smyslu já se domnívám, že lidi nesmí zůstat stranou a musí opravdu těmi to nepolitickými formami, protože politické evidentně teď nefungují, že prostě nějaké statistiky, že má tato vláda podporu 20% lidí, za prvě bych těch 20% chtěla vidět, ale za druhé toto už právě, i kdyby to těch 20% bylo, už by měli dávno odejít, tak to nefunguje.

 Takže musí nastoupit ta nepolitická politika a prdím opět milion lidí na letné.

 Nic jiného prostě je z těch funkcí nedostane.

 A zase bych u toho tady ráda byla, jak před těmi lety.

 Já taky jenom řeknu jednu věc, to bylo krásné právě, když ti lidi vždycky a to nemá cenu a oni se to nepustějí a oni mají ty korita a oni od nich neodejdou a oni si z toho nic nedělají.

 Není to pravda.

 Není to pravda, podívejte se, prostě je to jenom o tom, že oni se toho bojí a je to jenom o tom počtu lidí, který tam bude a lidi si musí ujednout, že prostě pokud zůstanou doma, tak hout budou mít další dva roky vlády Petra Friary.

 Takhle je to jednoduché a prostě podle toho se musí rozhodovat.

 A jak říkala Sonja Preková zase, když jsme byli v tom Benešově, to říká vždycky, když někdo se ptal, a co se stane, jak se stane, tak Sonja říká, já se celý život vzídím heslem pojďme to udělat a pak uvidíme.

 A tuhle ona má jako kouzelnej ten nadhled, prostě ten vůbec strašně chytrá dáma a když prostě říká jenom pojďme to udělat a pak uvidíme, ale neříkejte teď že když to uděláme, tak to stejně a tak dále.

 Pojďme to udělat a uvidíme.

 Lidé si musí uvědomit, že v tuhle chvíli jsou jedinou překážkou nejedinou zábranou mezi vládou Petra Fialy na další dva roky a tím, že se tady v téhle zemi něco stane.

 To je jejich vol.

 Díky, vám objemám.

 Další můžeme stručně.

 Nepřemýšlí stána pro oschůzce s novým ředitelem České televize.

 Myslíte si, že si nyní změní přístup této vládní televize? Jindro, stručně.

 Pěvně doufám, že se něco změní, protože ta televize nemá s veřejnoprávností v současné době vůbec nic společného.

 De facto je to hlásná trouba vládní propagandy, jsou se tam stále stejní lidé, kteří už jsou prostě pod kontrolou a vědí se, co tam řekne, proto se taky na to nikdo nedívá.

 To už je jak klesá sledovanost, to je už úplně absurdní.

 To znamená, že pokud ta televize má mít národ na nějaké koncesionářské popatky, tak za současné době, já bych byl první, kdo by zvedl ruku proto, že tu televizi vůbec nepotřebujeme, protože prostě neplní svoji veřejnoprávní funkci.

 A proto pěvně doufám, že se to změní, pak podle mě má nárok na existenci, pokud se to nezmění, tak budu říkat, pojďme prostě ty koncesionářské popatky zrušit, protože prostě tu veřejnou službu ta televize nevykonává a nemá jediný jaksi důvod pro to, aby existovala.

 Díky.

 Otázka od Petra Hrače.

 Žádný zpět.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Díky.

 Věta, která mě je.

 Většina září většin za službu státu se neplatí.

 A já myslím, že prostě tenhle přístup, ti lidé musí, nebo ti politici musí změnit v sobě, že je to služba vlasti.

 Opravdu služba lidem a služba téhle zemi.

 A my, kdybychom vyhráli volby, tak než by tam bouchalo šampaňské, jako vždycky to vidíme v těch volebních štábech, já bych takhle to šampaňské vzdal, zavřené bych ho dal do skříně a řekl bych, že ho otevřu za čtyři nebo za osm let, až budeme moci říct, že jsme pro tohle zemi něco vykonali.

 Pak bude čas, to je prvé slovo.

 Já tady problikávám rychle otázky.

 Takové, které by mohly být ještě zajímavé.

 Tohle to mě přišlo i na Facebook, tak já si dovolím to ti možná uzavřít, aby to také uzavřelo nějakou debatu, spekulaci, Jindro.

 Marcela Rozkolová, můžete se prosím vyjádřit k odchodu Tomáše Nielsena z PRO? Díky za a vše dobré.

 Tomáš Nielsen to v podstatě oznámil na svém Facebooku.

 My jsme se o tom bavili nějakou delší dobu, protože jeho primární nastavení je to, že on je odborník, on chce dělat ty věci právní pro libertad.

 A to, že vykonává politiku, je prostě věc, která ho dost brání od toho, aby byl třeba zastupován některé věci.

 Někteří lidé mu říkají, my nechceme, aby z nás zastupoval, protože si tady ve výkonné funkci pro.

 Já myslím, že se nemění nic zásadního pro naši stranu, protože on dál bude vlastně šefem komise pro právo a pro zemědělství, kde on se obrovským způsobem našel.

 A musím říct, že tam dělá spoustu práce, takže on bude v podstatě pro naši stranu fungovat dál jako odborník a jenom nechce prostě dělat výkonnou funkci, což já si mu dobře docela chápu, protože ono to opravdu není vůbec nic jednoduchého.

 Takže z našeho pohledu se toho zase tak moc nemění, protože Tomáš bude s námi dál spolupracovat na té odborné bázi a já se na tu spolupráci těším.

 Pořád si myslím, že by to byl vynikající minister z Pravedlnosti nebo nějaké jiné funkci, kde by se našel, protože opravdu on je obrovský expert a tomu právo neskutečně rozumí.

 Díky moc za tvoje odpovědi.

 Tento rozhovor je poněkud delší z toho důvodu, že máme dva hosty, tak doufám, že jste se s námi cítili příjemně a komfortně, že jste si tento čas užili.

 Budu rád za zpětné vazby i za vaše rozmanité komentáře, názory za každé vaše sdílení dál i samozřejmě za odběr, pokud se tady poprvé.

 Pokud byste chtěli dále sledovat mé hosty, tak opakovaně říkám, odkazy najdete pod tímto videem, zároveň vázvu, sledujte.

 Janu z Vertekamplovou, sledujte Jindřicha Rajchla.

 V tuto chvíli jejich sociální sítě jsou poměrně dost aktivní a samozřejmě sledované, protože ta doba tomu nejenom že nahrává, ale i oni říkají něco, co pravděpodobně byste vy sami se báli říci nahlas.

 Takže sledujte a také tam máte odkaz na Besedu živě v Praze, pokud chcete, doražte.

 Bude to ve větším s tím, že je pozvaný 12 osobností.

 I lidé, kteří teď v tuto chvíli jsou aktuální, třeba pan Ševčík, pan Drulák, také Sonja Peková, mezi jejich hosty jsou lidé, kteří jsou trošku jináčího doušku, třeba Sandra Pogodová, Viliam Politikovič, Antonín Baudiš, no prostě nejrozmanitější lidé z minulého roku.

 Přijďte, doražte, moc se na vás těším.

 Vy jste s vámi těž, Jani, Jindro, pokud budete chtít ukázat se, přijďte kdykoliv, jste samozřejmě vítáni jako jedni z účastnící těchto rozhovorů a také se na vás těším osobně, samozřejmě po roce cestování, abych vás zase viděl.

 Kdy to bude, Tomek? Který den? Je to 16.

 září.

 Já vím, že možná něco chystáte v tom datumu, ale bude to celý den, takže když třeba skončíte, tak můžete dorazit a můžeme si těknout, vy tady s kleníčkou, já vodou nebo čajem s vámi, protože stále nepiju a těším se na to opravdu moc.

 Takže doražte.

 Díky moc, Jani, za tvůj čas, opravdu si toho vážím.

 Jsem rád, že dneska nám krásně běžel internet, je to fajn a je mi velkou ctí s tebou natáčet.

 Přijou ti hodně štěstí, hodně zdraví a ať se ti daří dál.

 Jindro, to by je v tvojí práci tak též, aby se ti dařilo, aby všechno prospívalo a samozřejmě, aby ta kritika, která chodí, byla adekvátní a aby měla nějaký smysl, aby to nebyl jenom hejt nebo nenávist, za kterou se lidem někdy schovávají.

 Takže to vám přeju.

 Přátelé, vám přeju hodně zdraví, hodně štěstí tež, aby jsme zase tak třeba možná nebrali vážně všechno to, co se děje na úrovni komunikace, jenom přece ta doba dneska je taková, že zve spoustu démonů v nás k tomu, aby jsme byli agresivní, aby jsme byli zlí, abychom třeba škatulkovali.

 Můžete dělat jedinou věc, neopakovat to, co vám vadí, nedělat to, neutočit na druhé, možná jít tím vzorem, ono to není hnedka vidět, ale včas se to projeví.

 Takže všechno dobré.

 Dáme ještě závěru slovo vám.

 Jindro, Jani, pokud chcete něco doplnit a v neposlední řadě jsem chtěl říci, že vám moc děkuju, protože máme 100 000 odběratelů na YouTube a to je fajn, je to díky vám, takže si toho vážím.

 Jindro, tobě také, vám také díky, protože my jsme začínali v době covidu proti opatřením, nebo vy jste vysvětlovali smysl opatření, vysvětlovali jste to, co je špatně, dávali jste zpětné vazby, tak jste za to sklidili spoustu škatulek, já tež, já jsem snad ve všech seznamech, já už se divím jen tam, kde nejsem, říkám, jak je to možné, že nejsem pozvaný na party.

 Takže jsme za to sklidili jisté ovace, ovšem musím říct si, že když to hodnotím zpětně po těch letech, tak toho nelituji a udělal bych to zas, protože prostě někdy bejt outsider nebo vizionář znamená i to nést ten v lovozovkách kříž a nebýt všem pokuchti, takže pokud by to měla být cena za sdělení, tak to rád zaplatím.

 Jani, máte ještě něco na srdci, máš něco na srdci, Jindro, dávám vám prostor k závěru.

 Já bych chtěla pozdravit diváky, jsem ráda, že vy jste si našli čas nás poslouchat, já bych chtěla možná dvě jen poznámky.

 Také naprosto nelituji toho, že jsem se, jak si ocitla, možná trošku nechtěně na takovém čele toho, kdo probíhí ty někdy do nás huštěné takzvané pravdy a ono se ukáže, že to pravdy nejsou.

 Já prostě neumím mlčet, když se dělí lidem bezpráví, což ostatně sebou nese už i ta profese a i moje nátura.

 Takže nemohla bych mlčet tam, kde prostě vidím jasné zlo a podobně a bohužel to zlo nás pořád oklopuje.

 To je taková jedna poznámka, že ničeho nelituji a jsem velmi věčná voličům na kromě říšsku, že udělali takovou službu této vládě, že mě vyslali do senátu.

 Já si myslím, že takové lidé jako já jsou potřeba v těchto orgánech a státu volených.

 A opravdu to vnímám, nemyslím to jako sarkazmu, že to je plus této vládě, že pokud se někomu jenom přikyvuje, tak ten člověk prostě zdegeneruje.

 To je špatně.

 To je jako jedna věc.

 Druhá věc je, že nenechme se, a to bych úplně prostě potrhla třikrát, nenechme se rozdělovat.

 Všimněte si, že tato vláda se snaží rozdělovat například generace.

 Rodina je absolutní základ.

 Prostě děti, rodiče, senioři by měli spolupracovat, uvozovká spolupracovat, prostě že ten pojem do rodiny nepatří, ale v podstatě podporovat se, pomáhat si.

 A v podstatě tady se staví, například, že naši nepřátelé jsou senioři, staví ve školách, masírují děti, aby prostě nesouhlasili s názory svých jako rodičů, protože ti jsou asi hloupí, že jo.

 Nenechme si rozdělovat rodiny generačně, naopak na rodině stavějme i na tom, a to já říkám také ve svých projebech, že nakonec všechno to, co pokazí ti nahoře, odnese samozpráva.

 Obce, města, kraje by měli začít také zapomínat na zkratky za svými jmény, starostové, primátoři a měli by si prostě se dívat na to, jak se tady v této zemi bude žít.

 Takže já vidím budoucnost této země v okamžiku, kdy si nenecháme rozdělovat rodiny, kdy budeme prostě dál komunikovat napříč generacemi, využívat těch zkušeností a kdy se opřeme o ty, co by řekla, až na obrovské výjimky samozřejmě, tak vždycky to odnesou a potom musí konat a to je samozpráva.

 Obce, města, kraje jsou základem této země a vždycky se o ně bude opírat všichni ti, kdo budou nahoře.

 Takže já by řekla, zmobilizujme, pokud používáme slovo mobilizace, zmobilizujme samozprávu a nenechme si rozdělovat rodiny.

 To je vzkaz tohoto rozhovoru, který bych chtěla říct dívákům, že pokud se nám toto podaří udržet silné, tak nemají ti nahoře šanci nějakým způsobem tady tuto zemi zničit.

 Takže asi tak, to je můj pohled a toho to já se držím.

 Pro to jsem ráda ve svém regionu, nejen ve svém regionu, budu za chvilku, představím určitý projekt, že budu jezdit po celé republice a budu se setkávat s lidmi, protože na nás dole závisí to, co bude nahoře.

 A všichni co uvědomíme, tak v postatě nás musí čekat něco lepšího, než v čem teď žijeme.

 Musíme se spojit v rámci rodin, v rámci samozprávy a musíme, bych řekla, tuto zemi nasměrovat úplně jinam, než se směřuje, jako dáma to nemohu vyslovit naplno, ale směřujeme do PKO, pokud se něco nestane.

 Tak já bych chtěl říct, že taky nelitoval.

 Ani na vteřinu jsem nelitoval té cesty, kterou jsme společně ušli, protože díky ní jsem potkal neuvěřitelnou spoustu úžasných lidí.

 Tahle země je prostě plná empatických, solidárních, milých, milujících lidí.

 A já jsem obrovský hrdý na to, že jsem občanem tahle země, že jsem občanem České republiky.

 Myslím si, že tahle země má úžasný potenciál, že ho prostě v současné době nevyužívá ani z deseti procent.

 Myslím si, že bychom mohli být úplně, ale úplně někde jinde, kdyby tuhle země řídili lidé, kteří opravdu to s ní myslí dobře a myslí, že to budou pracovat pro naše občany, ani pro nějaké nadnárodní skupiny, které je řídí.

 Nejdůležitější je to, co už jsem tady trošku naznačil, je to, aby lidé změnili svoje vnímání té současné politiky, aby změnili to paradigma a nečekali, že za ně něco udělají politici.

 To oni musí udělat, my vám můžeme jenom ukázat cestu, ale vy se po ní musíte vydat.

 Pokud se po ní nevydáte vy, tak my toho cíle sami prostě bez vás v životě nedosáhneme.

 A pokud se proto rozhodnete a půjdete s námi, tak mně bude obrovskou ctí po ní jít a tuhle zemi dovést tam, kam patří.

 A moc děkuju vám obyma úplně na závěr.

 Tomáši, ty seš s námi v ložnici každý den, protože moje hned čte aktuálně tvůj knížku, takže ji tam vybím na dalším stolečku.

 A doufám, že Janička a Švida teď brzy svoji knížku, tak bude i ona tam ležet na tom českém místě, protože se moc těším na tvůj knížku, Janičko, a velmi rád si ji pořídím.

 Snad mě tam třeba budu mít i jedno s věnováním od tebe.

 A moc se na vás těším, že se září zase společně potkáme.

 Protože to potkávání, to osobní potkávání je nejvíc.

 A možná i tím bych to zakončil, abych lidem řekl nebo dal takové poselství za sebe, ať tolik netráví času na sociálních sítích a ať se potkávají osobně, povídají si a vrátí se k těmu osobním setkáním, protože to je to nejdůležitější, co můžeme mít.

 Díky moc vám obyma.

 Ještě neoficiální informace.

 Jana píše, to už tak jako víme.

 Tak možná se zadaří a potkáte ji i osobně, kde tvou knižičku, slavně za to teďka neuškrtíš, ale dám ti takovou motivaci, proto to doděláte.

 Já vím, jak to spisovatelé potřebují.

 Tak možná se podaří třeba, že Janča v září knižku přiveze a že si ji tam budete moci hnedka pořídit.

 Tak teďka jsem na tobe uplatil, bitch.

 Tak uvidíme, třeba mě zavoláš za měsíc a řekneš ty parchanté, teď či to.

 A Jitura na mě pěkně ušil.

 Ale souhlasím se všem, co tady bylo řečené v závěru.

 Komunikujme, sdílejme, podporujme se a to si myslím, že je klíčové.

 Takže děkuju vám, děkuji za přízeň a těším se na vás v dalších rozhovorech.

 Jsou naplánovaný na YouTube, pokud chcete vědět, jak o nich vědět dopředu, dejte odebírat.

 Plusy zapněte oznámení, tam vždycky uvidíte.

 No ale já jsem toho naplácal taky dost.

 Takže děkujeme.

 Ahoj.

 Víš, že teď v mnoha rodinách se začíná pést chleba.

 Český chleba.

 Nekupují chleba, ale pečou chleba.

 No to je ještě lepší, že jo.

 Tak pečeme chleba a upečme i hezkou budoucnost této zemi.

 Tak, krásný závěr.

 Mějte se krásně a děkujeme za pozornost.

 Všechny zdravím a moc si vážím vašich důvod.

 Dvě hodiny, dvě hodiny, dvě hodiny devět minut.

 Jestli tady někdo z vás ještě je v tuto chvíli, tak připím za vařovací sklenici, kde to všechno začalo.

 A nás budou proklínat.

 Zasloužíte si to.

 Ne, já nebudou proklínat snad, ne.

 Zlobíte se na nás, že to je tak dlouhý.

 Ono to by bylo dva lidi ve studiu.

 Nás se nesodnímat je na pokračování, takže jako dáváme návěr.

 No tak třeba dáme pokračování, když budete chtít.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=ceFd8qlBT4M

Datum a čas vytvoření přepisu: 2023-06-28 01:55:56